AsieSongkran: Thajský vodní festival

Songkran: Thajský vodní festival

Songkran, thajský Nový rok, nebo vodní festival – to jsou jména pro událost známou po celém světě díky své bujarosti. Slaví se každoročně od 13. do 15. dubna a věřte, že pokud navštívíte Thajsko v tomto období, nezůstane na vás ani nitka suchá.

Běžná mylná představa je, že Songkran se týká dětí předškolního nebo školního věku, kteří si ve skupinkách hrají s vodními pistolemi. Pravdou je, že během vodního festivalu, jak se mu přezdívá, se tak trochu dětmi stávají naprosto všichni.

Od polévání soch Buddhy k polévání všech kolem

Songkran v thajštině znamená „přesunout“ nebo „změnit místo“. V určitém okamžiku thajské historie se integroval do festivalu vody. Historicky se vždy odehrává v den, kdy slunce změní polohu ve zvěrokruhu. Thajci věří, že voda duchovně čistí: očistí vás od jakékoli smůly nebo stížností z minulého roku a požehná vám štěstí v roce příštím. Festival vznikl tak, že místní obyvatelé sbírali vodu, kterou byly polévány sochy Buddhy za účelem očištění. Ta byla poté použita k požehnání vesnických starších a členů rodiny. Od těchto poněkud jemných začátků se Songkran vyvinul v boj o vodu po celém království, ke kterému dochází vždy v dubnu. Naštěstí je to nejteplejší měsíc v roce. Stejně jako u mnoha historických a kulturních festivalů se důraz přesunul od duchovního a náboženského k zábavě a žoviálnosti.

To však neznamená, že náboženské podtóny úplně zmizely. Thajci stráví část Songkranu navštěvováním Watů (buddhistických klášterů), aby rozdali almužnu a požádali o odpuštění. Stejně jako v západní kultuře si Thajci dávají novoroční předsevzetí, a nejen že očistí sebe, ale důkladně uklidí své domovy. Hlavní město severu Chiang Mai hostí největší oslavy Songkranu, přičemž některé slavnosti údajně trvají šest dní. Na severu Thajska je také častější, že lidé sbírají písek, který je odvezen do místního kláštera. Z tohoto písku – symbolu nečistoty nesené na nohou celý rok, se v klášteře vytvoří hromada, která se zdobí barevnými slavnostními vlaječkami.

Odpor je marný

Centrem bangkokské moderní oslavy Songkranu je bezpochyby Khao San Road. S proudícími davy batůžkářů je atmosféra elektrizující. Thajci i Farangové (cizinci) jsou všichni vybaveni malými i obřími vodními pistolemi, tlakovými hadicemi a chladicími boxy, z nich silní muži nabírají kbelíky vody.

Je nemožné opustit hotelový pokoj, aniž byste narazili na naprostý chaos. Brzy zjistíte, že jakýkoli odpor je marný. Děti, dospělí i starší lidé tancují společně na chodnících. Průchody jsou lemovány stánky prodávajícími vodní děla všech tvarů a velikostí a nádoby na míchání jílu. Děti mají obzvláště radost, když se s omluvným úsměvem přiblíží k cizinci a potřou mu tváře hlínou s přáním „sa-wat-dee pi mai“ neboli „Šťastný nový rok“. Tato praxe odráží akt požehnání mnichy. Zatímco mniši obvykle používají křídu, zdá se, že děti dávají přednost jílu, který vytváří mnohem uspokojivější nepořádek.

Ilustrací thajské kultury je, že nikdo – kromě mnichů, jeptišek a starších lidí – není osvobozen od bujarých slavností Songkran. A tak se vám stane, že při procházce parkem se k vám přiblíží uniformovaní policisté… s nádobkou hlíny a pomažou vám tváře před tím, než si s vámi budou chtít vyfotit pamětní selfie.

Navštivte na Nový rok Thajsko a ocitnete se v zemi plné nakažlivé atmosféry pozitivity a optimismu. Přestože budete tři dny poléváni vodou a vaše oblečení to nejspíše nepřežije bez úhony, zjistíte, že není možné být naštvaní. Vodní festival Songkran krásně ilustruje thajský pozitivní pohled na život.

Nejčtenější

Skotské údolí jako z jiného světa. Glencoe proslavil James Bond a příběh krvavé zrady

Hory zahalené mlhou, vodopády řítící se ze skal a silnice, která se vine mezi strmými štíty. Skotské údolí Glencoe vypadá jako kulisa fantasy filmu. Není divu, že si ho filmaři skutečně oblíbili. Vedle dechberoucích scenérií tu návštěvníci objeví také skryté horské údolí, pohádkové jezero nebo místa spojená s jednou z nejtemnějších kapitol skotské historie.

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama