ZajímavostiPřeměna vzduchu na kámen aneb kompenzace vaší uhlíkové stopy

Přeměna vzduchu na kámen aneb kompenzace vaší uhlíkové stopy

Letošní koronavirová pandemie mnohým narušila cestovní plány. Předpovídá se ale, že pokles emisí bude mít jen krátké trvání. Ekonomické dopady viru navíc mohou zpomalit úsilí o dlouhodobé snížení emisí z letectví. Dobrovolná kompenzace uhlíkové stopy tak bude ve chvíli, kdy mezinárodní cestovní ruch opět začne fungovat na plné obrátky, důležitější než kdy předtím. Ten je totiž zodpovědný za 8% celosvětových emisí.

Uhlíkové kompenzace (či offsety) fungují na principu vyvážit negativní dopad emisí CO2, který jsme přímo nebo nepřímo způsobili. Nejčastěji se jedná o environmentální projekty jako je například výsadba stromů nebo projekty obnovitelné energie, na které koupí uhlíkových „kreditů“ od letecké společnosti přispějete. Podle Mezinárodní organizace pro leteckou dopravu (IATA) se na dobrovolné kompenzaci své uhlíkové stopy podílelo pouze 1% cestujících v letecké dopravě před příchodem pandemie.

Climeworks přišel s technologií, která vysává uhlík ze vzduchu a přeměňuje jej v kámen.

Například výsadba stromů ale přináší otázky. Požáry, které se prohnaly přes Austrálii, Kalifornii i Brazílii, spálily velké množství stromů. A když se strom spálí, uvolní veškerou uhlíkovou zásobu zpět do atmosféry.

Švýcarský start-up Climeworks přišel s technologií, která vysává uhlík ze vzduchu a přeměňuje jej v kámen, čímž okamžitě, bezpečně a trvale odstraní uhlíkové emise z atmosféry.

V roce 2017 byla na Islandu zprovozněna první „čistírna“ vzduchu. Využívá technologii přímého zachycování vzduchu (DAC), kdy pomocí obřích kolektorů CO2 nasává okolní vzduch. Uhlík je pak oddělen s vodou a dán 700 metrů pod zem. Prostřednictvím přirozené mineralizace reaguje oxid uhličitý s čedičovou horninou a během několika let se změní na kámen, zatímco zbývající vzduch se jednoduše vrací do atmosféry.

„Pokud jde o efektivitu, jeden strom ročně odstraní přibližně 25 kg CO2, díky čemuž je jeden sběrač CO2 Climeworks 2 000krát účinnější na plochu než strom,“ řekl spoluzakladatel společnosti Climeworks Jan Wurzbacher. Společnost byla v červnu na Světovém ekonomickém fóru jmenována mezi 100 technologickými průkopníky roku 2020.

Climeworks má také v Evropě více než tucet dalších závodů, které zachycují uhlík a prodávají ho komerčně k použití na výrobu nápojů sycených oxidem uhličitým nebo do syntetických paliv.

Zakladatelé společnosti doufají, že potřeba naléhavých opatření v oblasti klimatu podnítí cestující k tomu, aby do svých cest začlenily i příspěvky na trvalé odstraňování uhlíku.

Nejčtenější

Barevné domky, úchvatné fjordy a hory na dosah. Norský Bergen má všechno, co cestovatelé milují

Malebné dřevěné domky, úzké dlážděné uličky, rušný přístav a dramatické horské scenérie. Norský Bergen patří k nejkrásnějším městům Skandinávie a nabízí mnohem víc než jen pohlednicové výhledy. Návštěvníci tu mohou objevovat středověkou historii, ochutnávat čerstvé mořské plody nebo vyrazit na plavbu mezi slavnými norskými fjordy. A to všechno bez nutnosti půjčovat si auto.

Kdo cestuje mimo sezonu, může ušetřit a zažít víc. Kam vyrazit, když ostatní zůstávají doma?

Slavné památky bez nekonečných front, prázdnější pláže a ubytování za příznivější ceny. Kdo si dovolenou naplánuje mimo hlavní turistickou sezonu, může objevit známé destinace v úplně jiném světle. A nemusí přitom obětovat ani krásné počasí. Stačí vědět, kam a kdy vyrazit. Některá místa totiž ukazují svou nejhezčí tvář právě ve chvíli, kdy většina turistů odjíždí.

Skotské údolí jako z jiného světa. Glencoe proslavil James Bond a příběh krvavé zrady

Hory zahalené mlhou, vodopády řítící se ze skal a silnice, která se vine mezi strmými štíty. Skotské údolí Glencoe vypadá jako kulisa fantasy filmu. Není divu, že si ho filmaři skutečně oblíbili. Vedle dechberoucích scenérií tu návštěvníci objeví také skryté horské údolí, pohádkové jezero nebo místa spojená s jednou z nejtemnějších kapitol skotské historie.

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama