ZajímavostiPolární záře k vidění i na jihu! Rok 2024 bude z hlediska pozorování...

Polární záře k vidění i na jihu! Rok 2024 bude z hlediska pozorování rekordní

Honba za polární září obvykle znamená podniknout výlet do vzdálených destinací, jako je Island nebo sever Norska. Letos se však nebeský úkaz objeví pro mnohé blíže k domovu. V roce 2024 bude polární záře nejsilnější za posledních deset let.

V jižní Evropě by polární záře mohla rozzářit oblohu v magických obrazech, jakých jsme byli svědky v listopadu 2023.

Co je polární záře

Jako polární záře se označují zářivé červené, zelené a purpurové pruhy světla na obloze. Jsou způsobeny interakcí částic přicházejících ze Slunce, známých jako sluneční vítr, s atmosférou planety.

Když tyto částice dorazí k Zemi, jsou odváděny magnetickým polem naší planety směrem k polárním oblastem. To znamená, že na severní polokouli je tento jev obvykle pozorovatelný pouze za polárním kruhem.

Proč je polární záře někdy viditelná i jižněji?

V listopadu loňského roku se noční obloha od jižní Anglie až po Slovinsko rozzářila purpurovou a fuchsiovou barvou díky neobvykle silnému úkazu polární záře. Den před touto událostí pozorovali astronomové velkou erupci na povrchu Slunce, takže v následujících dnech byl předpovídán nárůst geomagnetické aktivity.

Polární záře se obvykle vyskytují v pásmu zvaném prstenec (o průměru asi 3 000 kilometrů) se středem na magnetickém pólu, vysvětluje britská meteorologická služba. Příchod koronálního výronu hmoty (CME), výronu plazmatu a magnetického pole z nejsvrchnější vrstvy sluneční atmosféry, může způsobit rozšíření prstence.

Tím se polární záře dostane do nižších zeměpisných šířek. To způsobí, že světla jsou viditelná i ve Velké Británii a jižněji v Evropě, jak se stalo v roce 2023, vysvětluje server Euronews.

Éterickou oblohu, rozzářenou senzační škálou barev, zachytili fotografové až v Apulii v Itálii a ve Střední Makedonii v Řecku.

Barevná paleta světel závisí na tom, které molekuly plynů jsou zasaženy a kde se v atmosféře nacházejí, protože se uvolňuje různé množství energie v podobě různých vlnových délek světla.

Kyslík vydává zelené světlo, když je zasažen ve výšce asi 100 kilometrů nad Zemí. Ve výšce 160-320 kilometrů však vytváří zcela červené polární záře, což je vzácný pohled. Dusík způsobuje modrou záři, avšak když se nachází výše v atmosféře, má záře fialový odstín.

Proč je polární záře letos silnější?

Pokud jste polární záři propásli doma nebo na dovolené, nezoufejte. Vaše šance, že ji uvidíte, jsou letos stále vyšší než obvykle. Platí to zejména kolem březnové a říjnové rovnodennosti.

Je to proto, že Slunce je stále aktivnější, což se projevuje jasnějšími polárními zářemi. Každých 11 let se magnetické pole Slunce zcela převrátí. V době, kdy se blížíme k tomuto vrcholu v roce 2024 nebo 2025, došlo k dramatickému nárůstu „slunečních skvrn“, měřítka toho, jak je Slunce aktivní.

Polární záře je tak v současné době silnější než kdy jindy za posledních deset let. Ideální doba pro rezervaci výletu na sever, abyste ji viděli v celé její kráse.

Nejčtenější

Z garáží Citroënu vzniklo muzeum. Bruselský Kanal zahájí provoz víkendem zdarma

Bývalý automobilový komplex Citroënu v Bruselu se proměnil v muzeum moderního a současného umění. Kanal-Centre Pompidou přivítá návštěvníky 28. listopadu a otevření oslaví víkendem zdarma. Nabídne deset výstav, koncerty, filmové projekce i dílny pro rodiny. Na prohlídku výstav bude potřeba rezervovat časový vstup.

Podél Dunaje na kole. Jedna z nejsnazších cest, jak projet kus Evropy

Ráno vyrazit z německého města, odpoledne projíždět vinicemi a večer sedět u sklenky vína v Rakousku. Dunajská cyklostezka patří k nejslavnějším dálkovým trasám Evropy, ale její největší kouzlo možná spočívá v tom, že na ni nemusíte být žádný ostřílený cyklista. Nejoblíbenější úsek z Pasova do Vídně je převážně rovinatý, perfektně značený a po cestě nabízí hrady, kláštery, historická města i vinice údolí Wachau.

Filipíny nejsou jen pláže. Tohle jsou místa, která stojí za návštěvu

Více než sedm tisíc ostrovů, bílé pláže, rýžové terasy, sopky, jeskyně i jedny z nejlepších míst pro potápění v Asii. Filipíny nabízejí tolik možností, že vybrat jen několik zastávek není jednoduché. Některá místa ale vynikají i v zemi, kde tropické scenérie rozhodně nejsou vzácností.

Trolltunga není jen fotka na Instagram. Na slavnou skálu vede celodenní túra přes bláto, sníh i útesy

Vypadá to jako místo, ke kterému člověk dojde za hodinu, udělá si fotku a jde zpět. Ve skutečnosti je Trolltunga jednou z nejdelších a nejpůsobivějších túr v Norsku. Cesta vede přes prudké svahy, kameny, sněhová pole i hrany útesů a odměnou je výhled, kvůli kterému sem míří turisté z celého světa.

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama