ZajímavostiPolární záře k vidění i na jihu! Rok 2024 bude z hlediska pozorování...

Polární záře k vidění i na jihu! Rok 2024 bude z hlediska pozorování rekordní

Honba za polární září obvykle znamená podniknout výlet do vzdálených destinací, jako je Island nebo sever Norska. Letos se však nebeský úkaz objeví pro mnohé blíže k domovu. V roce 2024 bude polární záře nejsilnější za posledních deset let.

V jižní Evropě by polární záře mohla rozzářit oblohu v magických obrazech, jakých jsme byli svědky v listopadu 2023.

Co je polární záře

Jako polární záře se označují zářivé červené, zelené a purpurové pruhy světla na obloze. Jsou způsobeny interakcí částic přicházejících ze Slunce, známých jako sluneční vítr, s atmosférou planety.

Když tyto částice dorazí k Zemi, jsou odváděny magnetickým polem naší planety směrem k polárním oblastem. To znamená, že na severní polokouli je tento jev obvykle pozorovatelný pouze za polárním kruhem.

Proč je polární záře někdy viditelná i jižněji?

V listopadu loňského roku se noční obloha od jižní Anglie až po Slovinsko rozzářila purpurovou a fuchsiovou barvou díky neobvykle silnému úkazu polární záře. Den před touto událostí pozorovali astronomové velkou erupci na povrchu Slunce, takže v následujících dnech byl předpovídán nárůst geomagnetické aktivity.

Polární záře se obvykle vyskytují v pásmu zvaném prstenec (o průměru asi 3 000 kilometrů) se středem na magnetickém pólu, vysvětluje britská meteorologická služba. Příchod koronálního výronu hmoty (CME), výronu plazmatu a magnetického pole z nejsvrchnější vrstvy sluneční atmosféry, může způsobit rozšíření prstence.

Tím se polární záře dostane do nižších zeměpisných šířek. To způsobí, že světla jsou viditelná i ve Velké Británii a jižněji v Evropě, jak se stalo v roce 2023, vysvětluje server Euronews.

Éterickou oblohu, rozzářenou senzační škálou barev, zachytili fotografové až v Apulii v Itálii a ve Střední Makedonii v Řecku.

Barevná paleta světel závisí na tom, které molekuly plynů jsou zasaženy a kde se v atmosféře nacházejí, protože se uvolňuje různé množství energie v podobě různých vlnových délek světla.

Kyslík vydává zelené světlo, když je zasažen ve výšce asi 100 kilometrů nad Zemí. Ve výšce 160-320 kilometrů však vytváří zcela červené polární záře, což je vzácný pohled. Dusík způsobuje modrou záři, avšak když se nachází výše v atmosféře, má záře fialový odstín.

Proč je polární záře letos silnější?

Pokud jste polární záři propásli doma nebo na dovolené, nezoufejte. Vaše šance, že ji uvidíte, jsou letos stále vyšší než obvykle. Platí to zejména kolem březnové a říjnové rovnodennosti.

Je to proto, že Slunce je stále aktivnější, což se projevuje jasnějšími polárními zářemi. Každých 11 let se magnetické pole Slunce zcela převrátí. V době, kdy se blížíme k tomuto vrcholu v roce 2024 nebo 2025, došlo k dramatickému nárůstu „slunečních skvrn“, měřítka toho, jak je Slunce aktivní.

Polární záře je tak v současné době silnější než kdy jindy za posledních deset let. Ideální doba pro rezervaci výletu na sever, abyste ji viděli v celé její kráse.

Nejčtenější

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.

Kambodžský ostrov jako z pohlednice. Jeho tropický ráj ale mizí

Bílý písek, tyrkysové moře a palmy místo rušných ulic. Kambodžský ostrov Koh Rong Samloem nabízí tropickou dovolenou daleko od velkých turistických center. Návštěvníci sem míří za koupáním, šnorchlováním i odpočinkem v houpací síti. Ostrov však prochází proměnami a některé jeho části už poznamenala rozsáhlá výstavba. Objevte ho dřív, než ostrov zaplaví turisté.

Dva dny mezi faraony. Egyptský Luxor ukrývá jedny z největších pokladů starověku

Monumentální chrámy, hrobky dávných panovníků a hieroglyfy, jejichž barvy přečkaly tisíciletí. Egyptský Luxor bývá označován za největší muzeum pod širým nebem na světě. Město na březích Nilu soustřeďuje mimořádné množství památek starověkého Egypta a k jejich poznávání přitom mohou stačit pouhé dva dny. Stačí si návštěvu rozdělit mezi západní a východní břeh řeky, z nichž každý odhaluje jinou kapitolu egyptské historie.

Na obří skále se tyčí zřícenina jako z pohádky. Od českých hranic je jen pár kilometrů

Jen několik kilometrů od českých hranic se nad saským městečkem Oybin tyčí mohutná pískovcová skála, na jejímž vrcholu stojí zříceniny středověkého hradu a gotického kláštera. Místo si oblíbil už Karel IV., který zde nechal vybudovat císařské sídlo. Dnes patří Oybin k nejromantičtějším památkám Žitavských hor a na podzim nabízí působivé výhledy do okolních lesů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama