AktualityNový zákaz plastového odpadu v EU by mohl znamenat konec miniaturních toaletních...

Nový zákaz plastového odpadu v EU by mohl znamenat konec miniaturních toaletních potřeb v hotelových pokojích

Nový zákaz EU týkající se plastového odpadu by mohl konečně zatočit s hotelovými mini toaletními potřebami a jednorázovými nádobami na potraviny. Informoval o tom server Euronews či One Green Planet.

Evropská unie plánuje zakázat miniaturní hotelové toaletní potřeby a jednorázové nádoby na jídlo v boji proti rostoucí plastové krizi. Návrh je součástí Evropské zelené dohody, plánu pro celou EU dosáhnout do roku 2050 čisté nuly (uhlíkové neutrality), oddělit hospodářský růst od využívání zdrojů a podporovat oběhové hospodářství.

Navrhovaná revize legislativy EU o obalových odpadech si klade za cíl, aby byly všechny obaly do roku 2030 znovu použitelné nebo recyklovatelné. Kromě toho je cílem návrhu také zbavit se nepotřebných obalů, podpořit recyklaci a zvýšit povědomí o správném používání a likvidaci biologicky rozložitelných plastů.

Nový zákon by mohl zakázat určité formy zbytečných obalů. Včetně jednorázových obalů na potraviny a nápoje při konzumaci v restauracích a kavárnách, jednorázových obalů na ovoce a zeleninu a mini šampony a toaletní potřeby či další mini obaly v hotelech.

Spotřebitelé by také dostali možnost opakovaně použitelných obalů v restauracích a kavárnách určité velikosti.

V roce 2050 bude v oceánech více plastu než ryb

Server Euronews uvádí, že v Evropě každý člověk ročně vyprodukuje téměř 180 kg obalového odpadu. Obaly jsou obrovským viníkem problému s plasty. Přibližně 40 procent plastů a 50 procent papíru vyprodukovaných v EU je určeno jako obalové materiály.

Evropská komise varovala, že pokud nebudou přijata opatření proti plastům, může do roku 2030 vzrůst množství odpadu z plastových obalů o 46 procent.

Celosvětově ročně vyrobíme 300 milionů tun plastů, z nichž 78 procent není znovu využito ani recyklováno. Každý rok se do oceánů dostane asi 8,8 milionu tun plastu. 700 mořských živočichů čelí vyhynutí kvůli hrozbě, kterou pro ně plast představuje ve formě zapletení, znečištění a požití. 50 procent mořských želv má v žaludku plast.

Do roku 2050 bude mít 99 procent všech druhů mořských ptáků v žaludku plastový odpad. Podle studie Světového ekonomického fóra bude do roku 2025 na každé tři tuny ryb připadat jedna tuna plastu. Pokud vše půjde jako doposud, do roku 2050 bude v oceánu více plastu než ryb, uvádí server One Green Planet.

Jaký dopad by mohly mít nové zákony EU o obalech

Do roku 2030 by navrhovaná opatření snížila emise skleníkových plynů z obalů téměř o třetinu – což je snížení odpovídající ročním emisím Chorvatska. Spotřeba vody by se snížila o 1,1 milionu m3.

Po počátečních investicích nutných k provedení přechodu se očekává, že ekonomický dopad bude rovněž pozitivní. Pokud by podniky přenesly úspory na spotřebitele, mohli by Evropané ušetřit v průměru téměř 100 EUR každý rok.

Návrh zákonů o obalovém odpadu je v současné době projednáván Evropským parlamentem a Radou.

Nejčtenější

Astana, město z budoucnosti uprostřed stepi

Kazachstánská metropole působí místy jako kulisa sci-fi filmu. Široké bulváry lemují skleněné věže, mezi nimi stojí obří stan, zlatá koule i pyramida a monumentální stavby mají často silnou symboliku. Většina dnešní Astany vznikla teprve poté, co se město v roce 1997 stalo hlavním městem země.

Soul plný kontrastů. Od královských paláců až k hranici s KLDR

Jihokorejská metropole je obrovská, ale i během několika dnů se dá poznat to nejlepší z ní. Historické paláce tu stojí pár stanic metrem od futuristické architektury, mezi mrakodrapy vede zelená promenáda a za hodinu lze dojet až k demilitarizovanému pásmu mezi oběma Korejemi.

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama