ZajímavostiNouzová poloha v letadle a proč je nutné mít mobilní telefon v režimu „letadlo“

Nouzová poloha v letadle a proč je nutné mít mobilní telefon v režimu „letadlo“

Některé ukázky bezpečnostních opatření během letu zobrazují nouzovou polohu, kterou je třeba zaujmout na pokyn posádky. Kdy a jak k tomu může dojít? Co dělat během turbulencí? A opravdu je nutné mít v letadle vypnutý telefon? Tato opatření vysvětluje server Euronews.

Nouzová poloha

Nejčastěji se jedná o předklon s nohama pevně na podlaze, hlavou co nejblíže povrchu, do kterého pravděpodobně narazí. To je obvykle sedadlo před vámi. Ruce byste měli mít po obou stranách hlavy.

„Tato pozice se používá při nouzovém přistání, a to hlavně proto, aby se zabránilo setrvačným zraněním, která vznikají v důsledku prudkého zrychlení nebo zpomalení mozku“, říká Jodie Jarvis, školitelka bezpečnostních a nouzových postupů.

Během turbulence obvykle není nutné tuto polohu zaujmout, pokud není velmi silná. „Poznáte, že byste se měli zapřít, protože palubní personál začne křičet ‚zapřít‘ nebo instinktivně začnete pociťovat potřebu chránit si hlavu a předklonit se,“ vysvětluje Jodie pro server Euronews.

Během turbulence byste si měli zapnout bezpečnostní pás. Není nutné dávat sedadlo do svislé polohy ani zajišťovat odkládací stolek, protože se neočekává evakuace. Možná však budete muset zajistit všechny tekutiny, které by se mohly rozlít, nebo předměty, které by mohly spadnout.

Proč musíte přepnout telefon do letového režimu?

Před rokem 2013 musela být zařízení, jako jsou mobilní telefony, při vzletu a přistání zcela vypnuta. Poté byl tento požadavek uvolněn a telefony byly povoleny v letovém režimu.

Toto pravidlo bylo původně zavedeno kvůli možnosti, že by signály z telefonů mohly rušit rádiové signály v pilotní kabině a vnitřní komunikaci s řízením letového provozu.

Byly provedeny důkladné testy a letové systémy byly navrženy tak, aby tuto hrozbu překonaly. Protože však letecké společnosti pracují s velkou mírou opatrnosti, požadavek stále platí.

Je možné, že nová, zatím netestovaná technologie by mohla mít stále vliv, proto se cestujícím doporučuje, aby z bezpečnostních důvodů dodržovali pravidlo „letového režimu“.

Proč byste si při nouzové evakuaci neměli brát zavazadlo

Kromě zřejmé potřeby co nejrychlejší evakuace, přesněji do 90 sekund, existují i další důvody, proč byste neměli během nouzové situace v letadle brát do ruky zavazadlo nebo jiné věci.

„Během evakuace by vaše kabelka mohla zabírat místo, které by mohla využít jiná osoba. Někdo by se do ní také mohl zamotat, můžete o ni zakopnout, někoho zasáhnout a propíchnout nebo nějakým způsobem poškodit,“ říká Jodie.

Cestující na vysokých podpatcích jsou také žádáni, aby si je při nouzové evakuaci sundali kvůli riziku, že propíchnou skluzavku. Nedoporučuje se také nosit na letu žabky, protože to není nejpevnější obuv pro evakuaci.

Nejčtenější

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama