Úřady v USA a Kanadě vyšetřují případ muže, který se roky vydával za člena letecké posádky. Podle žalobců díky falešným dokladům získal stovky bezplatných letů u několika aerolinek. Kauza znovu otevřela otázky kolem bezpečnostních kontrol v letecké dopravě.
Kanaďan z Toronta podle vyšetřovatelů dlouhodobě zneužíval výhody leteckého personálu. Dallas Pokornik měl mezi roky 2017 a 2019 pracovat jako palubní personál u torontské aerolinky. Po odchodu z práce si ale údajně ponechal identifikaci a začal ji používat k získávání bezplatných letenek.
Americké úřady tvrdí, že se díky tomu dostal ke stovkám letů a podvádět se mu dařilo celé 4 roky. Pokornik měl klamat nejméně tři velké americké aerolinky a vydávat se za pilota nebo aktivního člena posádky. Případ okamžitě přirovnaly k příběhu Catch Me If You Can, v němž hlavní hrdina rovněž vystupoval jako falešný pilot.
Obžaloba uvádí, že Pokornik využíval systém takzvaných standby letenek. Ty aerolinky běžně poskytují svým zaměstnancům nebo pracovníkům jiných dopravců, aby se mohli flexibilně přesouvat mezi kontinenty. Výhoda se někdy vztahuje i na soukromé cesty, pokud jsou splněny základní podmínky.
A Canadian man has been indicted for allegedly defrauding multiple airlines by posing as a commercial pilot to obtain hundreds of flights for free. https://t.co/94xFBUqD0V pic.twitter.com/h3lbc90jEY
— FLYING Magazine (@FlyingMagazine) January 21, 2026
Zkoušel se dostat i do kokpitu
Vyšetřovatelé popisují i konkrétní situace, které vzbuzují další otázky. Pokornik měl podle žalobců dokonce žádat o místo v kokpitu na takzvaném jump seat. To je obvykle vyhrazeno pilotům mimo službu nebo osobám s oficiálním povolením. Přitom neměl pilotní licenci ani platné oprávnění.
Federální pravidla zakazují využívat kokpitové jump seaty pro volnočasové cestování. Není jasné, zda se Pokornik do kokpitu skutečně někdy dostal. Úřady zatím pouze potvrdily, že o tuto možnost opakovaně žádal.
Zarážející zůstává, jak mohl projít kontrolami. Podle expertů aerolinky běžně ověřují zaměstnance přes databáze třetích stran, které obsahují fotografie a aktuální pracovní status. Zaměstnanci se musí prokázat nejen průkazem aerolinky, ale i dokladem totožnosti.
Selhání kontrol a bezpečnostní rizika
Odborníci z leteckého průmyslu přiznávají, že obvinění jsou překvapivá. Tvrdí, že systém křížových kontrol je nastaven tak, aby podobné případy odhalil. Jednou z možností je, že databáze neodrážela skutečnost, že Pokornik už u aerolinky nepracoval.
Rozdílná pravidla platí také podle typu cesty. Při pracovním přesunu prochází posádka zrychlenou kontrolou pomocí speciální karty. Při soukromém letu ale může využít běžné bezpečnostní procedury, kde je dohled méně přísný. Právě této mezery mohl Pokornik podle expertů využít.
Případ oživil i starší obavy o bezpečnost. Připomíná se incident z roku 2023, kdy se pilot mimo službu pokusil během letu zasáhnout do řízení letadla. Po útocích z 11. září 2001 přitom aerolinky i úřady pravidla pro vstup do kokpitu výrazně zpřísnily.
Až 20 let vězení
Pokornik byl obžalován z podvodu loni v říjnu. Později ho zadržely úřady v Panamě a vydaly do Spojených států. Po extradici stanul před federálním soudem na Havaji, kde v lednu prohlásil, že je nevinný.
Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že na vyšetřování se podílí také ministerstvo vnitřní bezpečnosti a federální maršálové. Pokud soud Pokornika uzná vinným, hrozí mu až dvacet let vězení a pokuta ve výši 250 tisíc dolarů.
Kauza zároveň vrhá nepříjemné světlo na systém výhod pro zaměstnance aerolinek. Zatímco dopravci zdůrazňují, že bezpečnost je prioritou, případ z Toronta ukazuje, že ani složité kontrolní mechanismy nejsou neomylné.
