ZajímavostiLouže kyseliny a smrtící plyny: Horké prameny Dallol jsou jedním z nejžhavějších...

Louže kyseliny a smrtící plyny: Horké prameny Dallol jsou jedním z nejžhavějších a nejsušších míst na světě

Cesta do Dallolu trvá pár dní jízdy pouští. Horko vám proniká do krve a udržuje vás v omámení, jako byste se neustále právě probouzeli. Je to snová poušť, kde vlny stoupajícího vedra rozmazávají krajinu, jako by byla namalovaná akvarelem.

Na chvíli je vše v jednotvárných pískových tónech s občasným dračím stromem, ale jak se země srovnává, na obzoru jsou vidět dlouhé velbloudí karavany vedené afarskými kmeny. Pastevci mají postavu maratónských běžců a za pas si strkají prastaré zakřivené dýky jako jejich předci před tisíci lety.

Všichni velbloudi jsou naloženi pláty soli a s hlavami vztyčenými putují k tržním městům. Pláty pocházejí z moře soli v Danakilské propadlině, která zde vznikla před 30 000 lety, když Rudé moře odřízla sopečná erupce. Voda se vypařila a na některých místech zanechala solné usazeniny, které jsou hluboké dva kilometry. Táhnou se k obzoru kolem malých ostrůvků zhutněného prachu. Déšť je tu vzácný.

Přes den je 43 stupňů Celsia a těsně před soumrakem začnou tzv. „ohnivé větry“ nabírat písek a sůl z ostrovů a metat vám je do tváře. Obličej vás pálí.

Ozbrojené stráže a louže kyseliny

Nejsou zde žádné orientační body. Jedete celé dopoledne po solné pláni v karavaně aut. Pak v dálce spatříte ostrov. Říká se mu černá hora, tvoří ji zřícený sopečný kráter uprostřed solné pouště. Jedno z aut je plné ozbrojených strážců, kteří vyšplhají po svazích kopce, aby zaujali pozice s výhledem. Oblast je stále nestabilní a v minulosti došlo k útokům na návštěvníky.

Ostrov není strmý ani vysoký, ale vedro všechno ztěžuje. Jste zajití potem, okolní krajina má barvy rzi, kanárkově žluté či smaragdové a vy přemýšlíte, zda nehalucinujete. Průvodce vás varuje před loužemi s kyselinou a uvolňováním smrtících plynů. Tady se vyplatí poslouchat. Vzduch vás pálí v krku, zatímco si děláte selfíčka s kyselinou sírovou.

Toto místo je tak drsné, že dokonce přitahuje astrobiology, kteří studují, jak mohou bakterie žít v takovém prostředí. Toto místo připomíná jinou planetu.

Až 100 metrů pod hladinou moře

Při prozkoumávání Dallolu ve skutečnosti stojíte nad podzemní sopkou. Teplo z jejího magmatu způsobuje vzestup podzemní vody a přenáší prvky jako síra a železo z hlubin země na povrch. Míchají se se solí z vysušených moří a pouštní slunce je pak vypeče do barevných krystalů.

Danakilská propadlina je známá jako nebezpečný a vzdálený žhnoucí kus země v Afarském trojúhelníku. Prochází tudy sporné hranice Severní Etiopie a Eritreje, lemované etiopskou náhorní plošinou na západě a označují místo, kde se Velká příkopová propadlina noří do Rudého moře na východě. Je vytvořena afarským trojitým uzlem, tvořeným roztrháním hranic núbijských, somálských a arabských desek.

Danakilská proláklina je jedním z nejteplejších a nejníže položených míst na Zemi. Některé její části jsou více než 100 metrů pod hladinou moře a tenká zemská kůra zde umožňuje magmatu a dalším minerálům probublávat na povrch z útrob Země. Dvě z nejznámějších atrakcí v Danakilské propadlině jsou sladké horké prameny Dallol a Tančící lávové fontány sopky Erta Ale.

Pokud jste opravdu dobrodružný cestovatel, projíždět touto pouští a hledat sladkovodní horké prameny je jedinečným dobrodružstvím. Musíte mít ale na paměti, že zde došlo k únosům, pokusům o únos i vraždám cestovatelů v letech 2007, 2008 a 2012. A pokud se vám něco stane, pomoc je daleko.

Nejčtenější

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.

Místo silnic lodě, místo polí plovoucí zahrady. Tak vypadá život na jezeře Inle

Domy na kůlech, plovoucí zahrady, rybáři veslující jednou nohou a stovky pagod ukrytých mezi vesnicemi. Jezero Inle nabízí úplně jiný obraz Myanmaru než známé chrámy Baganu nebo rušné ulice Yangonu. Nejlépe ho poznáte z úzké dřevěné lodi, která vás zaveze přímo do každodenního života místních.

Kamenné vesnice a horské stezky. Vall de Boí ukazuje jinou tvář Španělska

Údolí Vall de Boí v katalánských Pyrenejích spojuje horskou přírodu s románskými kostely a vesnicemi, mezi kterými se dá putovat pěšky. Dobrým výchozím bodem je Taüll, ležící přibližně 1500 metrů nad mořem. Nabízí výhledy do údolí, dvě památky ze seznamu UNESCO i možnost vyrazit směrem k národnímu parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici.

Vinobraní v údolí Douro láká na sběr hroznů i cestu vlakem mezi vinicemi

Podzimní cesta do Portugalska nemusí končit u oceánu nebo v ulicích Porta. V údolí řeky Douro přichází období vinobraní, během kterého některá vinařství zvou návštěvníky přímo mezi révu. Ochutnávky lze spojit se sběrem hroznů, tradičním šlapáním úrody i poznáváním krajiny terasovitých vinic. Zážitkové programy se obvykle konají v září a říjnu.

8 míst, která vidět na Slovensku. Od horských soutěsek po pohádkové zámky

Slovensko nabízí na relativně malém území historická města, hrady, vysoké hory i národní parky plné soutěsek a vodopádů. Cestování navíc usnadňují vlaky a autobusy, takže řadu zajímavých míst lze navštívit i bez auta. Vybrali jsme osm míst, která ukazují různé podoby země.

10 dní po Ring Road. Trasa, na které uvidíte to nejlepší z Islandu

Vodopády, gejzíry, ledovce, černé pláže i krajina, která připomíná jinou planetu. Islandská Ring Road spojuje největší přírodní lákadla ostrova do jediného velkého roadtripu. Za 10 dní se dá zvládnout celý okruh, pokud víte, kde zastavit a kde naopak neztrácet čas.

Papua-Nová Guinea láká dobrodruhy, vyžaduje však důkladnou přípravu

Papua-Nová Guinea patří k zemím, kde se cestovatel bez přípravy snadno spálí. Turistická infrastruktura je omezená, přesuny komplikované a ceny překvapivě vysoké. Odměnou jsou stovky kultur, divoká příroda a místa, kam stále míří jen málo zahraničních návštěvníků.

Jak se vydat do Antarktidy. Levná dovolená to opravdu není

Cesta do Antarktidy už dávno není výsadou polárníků a vědeckých expedic. Na nejjižnější kontinent dnes míří turistické lodě i letadla a návštěvníci mohou pozorovat tučňáky, velryby nebo obrovské ledovce. Výprava ale stále vyžaduje čas, dobrou fyzickou kondici a především poměrně vysoký rozpočet.

Podzimní Skotsko hýří barvami. Turistů ubývá a ceny klesají

Skotsko nemusí být jen letní destinací. Podzim a zima přinášejí méně turistů, nižší ceny, výraznější světlo pro fotografování a krajinu v úplně jiných barvách. Počasí je sice méně předvídatelné a dny kratší, odměnou jsou ale prázdnější silnice, klidnější památky a větší šance zažít Highlands bez davů.

Plovoucí čtvrť, kde se jezdí taxíkem po řece. Poznejte neobvyklé hlavní město Bruneje

Brunej patří k nejméně navštěvovaným zemím jihovýchodní Asie. Její malé hlavní město Bandar Seri Begawan přitom nabízí zlaté mešity, největší plovoucí vesnici na světě i výlety za kahau nosatými a krokodýly. Hlavní zajímavosti se dají zvládnout i během jediného dne.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama