Pokud chcete ušetřit za hotely a znovu se spojit s přírodou, letní kempování nadivoko je pro to ideální příležitostí. Pro dobrodružné táborníky je Evropa dokonalým místem.
Zde jsou některé z nejúžasnějších míst pro kempování v divoké přírodě a zákony, které potřebujete znát.
Které evropské země povolují kempování nadivoko
Než popadnete stan a vyrazíte do divočiny, je důležité zjistit, zda se nedostanete do rozporu se zákonem. Skotsko je jedním z nejlepších míst v Evropě pro divoké kempování. Podle zákona o pozemkové reformě z roku 2003 je povoleno tábořit téměř kdekoli s velmi malými omezeními. Divoké kempování je legální také v Litvě, Turecku a Finsku.
V některých zemích, jako je Norsko a Švédsko, je tato praxe aktivně podporována.
V mnoha zemích je to však nezákonné a zákony jsou přísně vymáhány. Itálie, Lucembursko a Malta patří k těm, kterým je lepší se vyhnout.
Nejlepší místa pro divoké kempování v Evropě
Hebridy, Skotsko: Prozkoumejte pláže nedotčené turismem
Odlehlé Hebridské ostrovy ležící u severozápadního pobřeží Skotska jsou plné velkolepých míst, jako stvořených pro stan. Západní pobřeží ostrova Harris je obzvláště ohromující, s obrovskými úseky bílého písku a fascinujícími výhledy na ostrov Taransay.
Divoké kempování je legální a jediným omezením je zdržovat se minimálně 100 metrů od silnic a nezanechávat po sobě žádné odpadky.
Lofoty, Norsko: Spánek pod půlnočním sluncem
Pro dobrodružné letní kempování se vydejte za polární kruh na ostrovy Lofoty. Pláže a písečné duny na severním pobřeží Moskenesøy jsou obzvláště atraktivní v létě.
Norsko je k divokým táborníkům velmi vstřícné. Podle „Allemannsretten“, práva na přístup veřejnosti, je na neobdělávané půdě povoleno divoké kempování až na dvě noci. To znamená, že na většině míst můžete kempovat zdarma. Výjimkou je půda, která je orána nebo využívána pro pěstování plodin, takže se porozhlédněte po farmách a zemědělském vybavení.
Také musíte zůstat alespoň 150 metrů od domu nebo chaty a nezapomeňte „nezanechat žádné stopy“.
Národní park Lahemaa, Estonsko: Kemp v bujných lesích
Národní lesnické centrum je velmi vstřícné vůči kempování a v lesích najdete místa s piknikovými stoly a toaletami. Estonské zákony o přístupu veřejnosti znamenají, že kempování ve volné přírodě je na vládních pozemcích povoleno.
Nesmí se však kempovat na obdělávané půdě, v řekách a jezerech se nesmí prát oblečení a mýt nádobí. Povoleny jsou také táborové ohně, pokud v lesích používáte vyhrazená ohniště a nepoškozujete stromy, abyste získali dříví. Táborové ohně nejsou povoleny tam, kde existuje nebezpečí požáru.
Kungsleden, Švédsko: Procházka rozlehlou přírodní rezervací
Kungsleden neboli Královská stezka se táhne 440 kilometrů napříč severním Švédskem. Turistická trasa spojuje Abisko na severu s Hemavanem na jihu a prochází přírodní rezervací Vindelfjällen.
Je to skvělé místo pro divoké kempování obklopené alpskou tundrou a březovými lesy. Můžete také narazit na divoká zvířata, jako jsou sobi.
Táborníci mohou zůstat až dva dny na jednom místě a táborové ohně jsou povoleny za předpokladu, že neexistují žádná požární omezení. Švédská agentura pro ochranu životního prostředí však táborníkům připomíná, aby se řídili heslem „Nerušit – neničit“.
Údolí řeky Dubysa, Litva: Meandr mezi lesy
Stezka podél litevské řeky Dubysa je oblíbenou turistickou trasou, která prochází vysočinou Východní Samogitie, malebnými vesnicemi a kolem rozkvetlých kukuřičných polí. Je to příjemná vícedenní procházka s možností divokého kempování. To je v Litvě legální i podporované. Jen se ujistěte, že jste požádali o povolení před pobytem na soukromém pozemku a vyhněte se kempování v městských oblastech nebo v blízkosti domů.
Myslela jsem, že se dozvím i něco o našich krajích. Jakože kde si dát pozor, nebo tak. Nejsem si jistá, zda se dá u nás přespat pod kdejakým stromem.
V našich krajích je to pořád stejné – bivakovat (tedy bez stanu) lze prakticky kdekoli, mimo I.zóny NP a zóny NPR. Bivakování je i to, když se například přehodí plachta přes provaz mezi stromy.
Ve stanu je nocování podstatně složitější. Tedy hlavní možností jsou pouze oficiální kempy a dále oblasti, kde nepanuje dosud žádná ochrana (žádné CHKO apod.). Ovšem v těchto případech se musí dávat pozor na soukromé pozemky.
Jsem velkým zastáncem a milovníkem spaní „na divoko“ a tomto směru jsem docela rád, že na internetu úplně nelítají informace o tom, kde lze v klidu přespat i v atraktivní lokalitě.
Bohužel malý výčet zemí, jde to v mnoha dalších 🙂