AktualityHorečka dengue v Evropě: Tipy, jak se vyhnout komárům tygrovaným

Horečka dengue v Evropě: Tipy, jak se vyhnout komárům tygrovaným

Nárůst případů horečky dengue v Evropě není tou nejpříjemnější předprázdninovou zprávou. Existují však způsoby, jak riziko nákazy snížit. Informace přinesl server Euronews.

Nové údaje Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ukazují, že v loňském roce došlo k prudkému nárůstu počtu případů horečky dengue. A to jak místních, tak importovaných. Vyšší teploty totiž napomohly šíření komárů, kteří nemoc přenášejí.

Změna klimatu způsobuje, že plánování letních dovolených je stále nepředvídatelnější. Mezi největší problémy, se kterými se turisté musí vypořádat, patří zaplavená letiště a vlny veder.

Komáři se mohou zdát jako malá nepříjemnost, ale tento otravný hmyz je další překážkou bezpečné a spokojené dovolené, kterou klimatické změny ještě umocňují. Komáři tygrovaní, kteří přenášejí horečku dengue, se nyní vyskytují ve 13 evropských zemích. Podle serveru Euronews jsou to tyto: Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Malta, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko a Španělsko. Tento seznam zahrnuje mnoho nejoblíbenějších prázdninových destinací na kontinentu.

Co byste měli o tomto riziku vědět a jak se v zahraničí chránit?

Příznaky horečky dengue

Většina lidí, kteří se nakazí horečkou dengue, nepociťuje žádné příznaky.  Pokud ano, projeví se obvykle mezi čtyřmi a deseti dny po nákaze a trvají dva až sedm dní. Některé z nich se podobají chřipce, například vysoká teplota, silná bolest hlavy, bolest za očima a bolest svalů a kloubů.

Ta je v některých případech tak silná, že si dengue vysloužila přezdívku „horečka zlomených kostí“. Až u pěti procent lidí může mít onemocnění závažný a potenciálně smrtelný průběh.

Dengue se častěji vyskytuje v tropických oblastech světa, jako jsou části Afriky a Asie, Střední a Jižní Amerika, Karibik, tichomořské ostrovy a některé jižní oblasti Severní Ameriky.

Jak se před komáry chránit

Existují jednoduchá ochranná opatření, kterými můžete snížit riziko komářího bodnutí v zahraničí. Patří mezi ně zahalování, ideálně do světlejšího oblečení, protože tmavé materiály komáry spíše přitahují. Nezbytností je používání repelentu proti komárům. Doporučuje se používat přípravky obsahující DEET, IR3535 nebo Ikaridin, nikoliv přípravky na bázi esenciálních olejů.

Komáři přenášející virus dengue štípou přes den, ale je vhodné se chránit i v noci. EDCD radí, abyste si pořídili moskytiéru na postel nebo síť do oken a dveří a spali v klimatizované místnosti. Silné větráky mohou hmyz dezorientovat a ztížit mu přistání.

Komáři se množí ve stojaté vodě, nedávejte jim příležitost. I něco tak malého, jako je uzávěr od láhve s vodou, stačí k tomu, aby se v něm vyvíjely jejich larvy. Takže ukliďte, co můžete, a hlídejte zahrady nebo balkony v objektu, kde jste ubytováni.

Nejčtenější

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.

Hamburk ukrývá největší modelovou železnici světa

Hamburské modelové museum Miniatur Wunderland proměňuje dětský sen o vláčcích v propracovaný svět plný pohybu. Návštěvníci tu během několika hodin překonají celé kontinenty, sledují provoz rušného letiště a objevují tisíce drobných příběhů. Jedna z nejoblíbenějších německých atrakcí přitom není jen hravou podívanou pro rodiny.

Stovky opuštěných aut v belgickém lese. Nikdo neví, jak se tam dostaly

V belgickém lese u městečka Châtillon desítky let rezivěly stovky automobilů. Mezi stromy stály Pontiacy, Fordy i další americké klasiky z 50. a 60. let. Dlouhé řady vraků připomínaly dopravní zácpu uprostřed přírody. Původ neobvyklého automobilového hřbitova ale dodnes není úplně jasný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama