Uzbecká Chiva dlouho stála stranou hlavních turistických tras. Zachovalé město na Hedvábné stezce leží daleko od dalších známých památek a cesta sem zabrala mnoho hodin. V roce 2026 se však situace mění. Nové železniční spojení výrazně zkrátilo cestu z Taškentu a město se připravuje na větší počet návštěvníků.
Podle legendy založil Chivu Sém, syn biblického Noema. Archeologové potvrzují, že lidé oblast nepřetržitě obývají více než 2500 let. Historické centrum Ičan Kala se navíc stalo prvním místem ve Střední Asii, které organizace UNESCO zařadila na seznam světového dědictví.
Cestu do Chivy dlouho komplikovala její odlehlá poloha. Od Buchary, další významné zastávky na někdejší Hedvábné stezce, ji dělí přibližně 450 kilometrů. Noční cesta vlakem z Taškentu trvala běžně 13 až 15 hodin. Od května 2026 ji rychlovlak zkrátil zhruba na sedm hodin.
Khiva, Uzbekistan pic.twitter.com/mI5xSEIdSQ
— Turkic Culture (@TURK1CCULTURE) November 1, 2024
Město se připravuje na turisty
Nové železniční spojení propojuje Chivu s Bucharou, Samarkandem i Taškentem. Vlakové nádraží leží asi 20 minut chůze od historického centra. Rekonstrukcí zároveň prochází mezinárodní letiště v nedalekém Urgenči, které má po dokončení zvládnout až tři miliony cestujících ročně.
Chiva rozšiřuje také nabídku ubytování a zábavy. Nový areál Arda Chiva čerpá inspiraci z tradiční architektury historického centra. Součástí komplexu je vodní park, téměř dvoukilometrový kanál s gondolami a amfiteátr pro 3000 diváků. Město do svých tras zařazují i luxusní vlakové společnosti.
Hlavním cílem návštěvníků zůstává opevněná Ičan Kala o rozloze 26 hektarů. Historické centrum funguje jako muzeum pod širým nebem, zároveň v něm ale stále žije přibližně 2500 obyvatel. Uvnitř hradeb stojí více než 50 historických památek a přes 350 domů.
Na začátku 20. století se v Chivě nacházelo téměř 170 mešit a medres. Ne všechny se dochovaly, přesto město nabízí mimořádně souvislý celek islámské architektury. Úzké uličky lemují paláce, minarety, mešity, bývalé náboženské školy i obchody s textilem a řezbářskými výrobky.
Minarety, paláce a les dřevěných sloupů
K nejvýraznějším stavbám patří nedokončený minaret Kalta Minor. Stavitelé z něj chtěli vytvořit nejvyšší minaret v Uzbekistánu, práce se však po smrti chivského chána v roce 1855 zastavily. Mohutná věž s tyrkysovými dlaždicemi se přesto stala jedním ze symbolů města.
Panorama Chivy doplňuje štíhlý minaret Islam Chodža. Měří přibližně 57 metrů a na jeho vrchol vede 175 schodů. Návštěvníci odtud vidí hradby, střechy historických domů i okolní pouštní krajinu. Výhled nabízí také strážní věž pevnosti Kuhna Ark, někdejšího sídla chivských vládců.
Odlišnou atmosféru má páteční mešita Džuma. Nízký dřevěný strop podpírají více než dvě stovky ručně vyřezávaných sloupů, z nichž nejstarší pocházejí z 10. století. Interiér proto připomíná tichý les. Světlo dovnitř proniká pouze otvory ve střeše.
Za návštěvu stojí také mauzoleum Pahlavona Mahmuda. Básník, kožešník a zápasník se stal patronem Chivy a jeho hrobku pokrývají dlaždice v odstínech modré, tyrkysové a zelené. Za hradbami leží palác Nurullaboy, který kombinuje chivskou architekturu s vlivy carského Ruska.
Historické centrum lze projít během jediného dne, dvě noci však umožní poznat i jeho klidnější tvář. Největší skupiny turistů míří do ulic dopoledne. Brzy ráno a večer se uličky vyprázdní a nasvícené minarety dodají městu zcela jinou atmosféru.
Nejpříjemnější počasí panuje na jaře a na podzim. Letní teploty mohou dosahovat přibližně 40 stupňů, v zimě naopak klesají hluboko pod bod mrazu. Kdo chce spojit mírnější teploty s menším množstvím turistů, může přijet v dubnu nebo na okraji hlavní sezony.
