Červená pláž či výlet na sopku: Přírodní krásy ostrova Santorini

V pohraničí Thajska a Kambodže znovu probíhají ozbrojené střety, které zasahují místní obyvatele i hraniční přechody. Turistická centra jsou však dále v provozu a letecké spojení mezi zeměmi funguje beze změn. Na co si tedy dát pozor?

Portugalsko se připravuje na největší výluku za posledních dvanáct let. Generální stávka plánovaná na 11. prosince zasáhne dopravu, školy, nemocnice i letiště a může paralyzovat cestování po celé zemi.

Zimní Evropa vypadá z vlaku ještě lépe než na pohlednici. Adventní expresy a pomalé horské tratě vás zavedou od polárního kruhu přes norské náhorní plošiny až po švýcarské průsmyky a vánoční trhy v srdci Evropy. Kdo si chce užít světýlka, sníh a svařák bez stresu letišť, ať nastoupí do správného vagónu.

Bormio v italských Alpách se chystá na rok, který změní zdejší život. V únoru 2026 tu proběhnou mužské alpské disciplíny zimních olympijských her. Středisko, které kombinuje špičkové lyžování, středověkou atmosféru a legendární termální lázně, se tím globálně zviditelní. A kdo si chce užít jeho kouzlo bez davů, měl by dorazit ještě před tím.

Chua-šan leží asi 120 kilometrů od Si-anu a patří mezi nejznámější hory Číny. Nabízí nekonečné schody, ostré hřebeny a slavnou prkennou stezku nad dvoukilometrovou propastí. Nemusíte být horolezec, ale připravte se na poctivý celodenní výšlap.

Švýcarský gruyère se stal nejlepším sýrem světa Perex: Bern hostil letošní World Cheese Awards a porota mezi více než pěti tisíci vzorky vybrala vítěze, který ukázal, jak pestrý a někdy až dramatický svět sýrů může být. Soutěž nabídla nečekané vůně, odvážné chutě i atmosféru, která lákala nejen gurmány, ale i cestovatele hledající autentické zážitky. Švýcarský gruyère Vorderfultigen Spezial uspěl mezi 5 244 sýry ze 46 zemí. Zrál osmnáct měsíců v horské sýrárně v oblasti Gantrisch nedaleko Bernu. Podle porotce Perryho Wakemana jde o sýr, který dokáže „rozeznít emoce“. V chuti se podle něj objevují tóny karamelu, ovoce i jemné kouřovosti. Vítězství má pro místní sýraře velký význam, soutěž se totiž ve Švýcarsku konala poprvé. Hodnocení probíhalo ve Festhalle, kde 265 expertů v žlutých zástěrách procházelo nekonečné řady stolů pokrytých bílými ubrusy. Jednotlivé porce se řezaly, krájely, sbíraly lžící i rozpadaly v prstech. Porotci hodnotili vzhled, vůni i chuť. Polský sýrař Kuba Maziarczyk popsal postup prostě: nejdřív se dívá, pak přičichne a nakonec ochutná. Šílené vůně i jemné oblaky chuti Porota se dostala k tvrdým i mazlavým sýrům, některé byly pokryté květy, jiné obarvené spirulinou. Objevily se sýry v nálevu, sýry připomínající dezert a dokonce i takové, které podle britské porotkyně Emmy Young skončily v kategorii „no swallow“. Mnohé další však patřily mezi nejlepší, které kdy ochutnala. U jednoho z nich prý „jako by člověk kousl do oblaku“. Mezi finalisty se probojovaly sýry z Japonska, Velké Británie, USA a samozřejmě několik dalších švýcarských. Vliv domácího prostředí byl znát. Sýry špatně snášejí dlouhé cesty a právě místní výrobky dorazily v nejlepší kondici. Přesto však vítězství nikdy není jisté a v minulosti uspěly i sýry ze vzdálenějších zemí. Festival chutí, vůní a cestovatelských zážitků Soutěž přilákala dva tisíce návštěvníků, kteří sledovali finální hodnocení jako napínavou show. Pro cestovatele jde o jedinečný zážitek. V jednom sále se potkají vůně Alp, britských pastvin, japonských ostrovů i amerických farem. Bern tak na jeden den proměnil obyčejnou expozici v globální mapu chutí. Soutěž vznikla v osmdesátých letech s cílem podpořit malé výrobce. Organizátoři chtěli připomenout propojení krajiny, mléka a lidské práce. Právě to je vidět v tomto ročníku. Vítězný gruyère pochází z malé horské sýrárny a jeho autor Pius Hitz odmítá navýšit produkci, aby neohrozil tradici a rovnováhu chráněného označení. Na konci dne zůstaly stoly pokryté zbytky sýrů, které podle pravidel nemohou ochutnat ani diváci. Organizátoři je proto nechávají zrecyklovat a využít jako energii. I to připomnělo, že svět sýrů je nejen chutný, ale i praktický. A že cesta za poznáním místních specialit může být stejně dobrodružná jako výlet do hor nad Bernem.

Jen 40 kilometrů severně od Phnompenhu se zvedá kopec Phnom Oudong, lemovaný zlatými stúpami a výhledy, které berou dech. Málokteré místo v Kambodži tak výmluvně vypráví o slávě dávné královské minulosti. Oudong býval hlavním městem země více než dvě století a dodnes si uchoval duchovní a historický význam, který v zemi nemá obdoby.

Viktoriiny vodopády na hranici Zambie a Zimbabwe patří k nejpůsobivějším místům Afriky. Jeden kilometr šířky, padající Zambezi a vodní tříšť tvořící „kouř, který hřmí“. Základní rozhodnutí při plánování je jednoduché: kde se ubytovat a z které strany začít jejich objevování.

Lipton’s Seat patří k ikonickým místům srílanské vysočiny. Východ slunce nad nekonečnými plantážemi, jednoduchá čajovna na vrcholu a továrna v Dambatenne pod kopcem z něj dělají výlet, kvůli kterému se vyplatí vstávat za tmy.

Nikaragua. To jsou černé lávové svahy, karibské pláže i hlučné trhy v koloniálních městech. Cestovatelé tu zažijí sjíždění sopky na prkně, lenošení na palmami lemovaných plážích a výlety lodí mezi ostrůvky na jezerech. Země je levná, poměrně bezpečná a dá se projet „na pohodu“ od severu k jihu.