V Salemu v Massachusetts se nachází jeden jediný dům, který dodnes připomíná známé čarodějnické procesy v Salemu z roku 1692.
Procesy s domnělými čarodějnicemi probíhali v tomto městečku mezi únorem 1692 a květnem 1693. Obviněno bylo více než 200 lidí. 59 z nich bylo souzeno, 31 bylo uznáno vinným a 20 bylo popraveno. Ti poslední nešťastníci byli oběšeni a jeden muž byl při mučení zabit rozdrcením.
Mezi soudci, kteří usvědčili čarodějnice (na základě „spektrálních důkazů“, důkazů založených na snech nebo vizích), byl Jonathan Corwin. Jako místní soudce a občanský vůdce byl Corwin povolán, aby prošetřil tvrzení o ďábelské činnosti, když se v Salemu a sousedních komunitách objevila vlna obvinění z čarodějnictví.
Nastoupil na místo soudce Nathaniela Saltonstalla, který rezignoval po popravě Bridget Bishopové. Corwin sloužil na Court of Oyer a Terminer. Byl to on, kdo nakonec poslal 19 lidí na popraviště. Všech 19 se odmítlo k čarodějnictví přiznat a trvalo na své nevině.
Dům čarodějnic, jak je nyní znám, byl jeho domovem a je jedinou stavbou, která stále stojí v Salemu ve státě Massachusetts s přímými vazbami na čarodějnické procesy v roce 1692. Dům koupil soudce Corwin v roce 1675, když mu bylo 24 let. Žil v něm více než čtyřicet let. Corwin je pohřben na nedalekém hřbitově Broad Street. Dům zůstal v rodině Corwinů až do poloviny 19. století.
Dnes je v domě muzeum zaměřené na bydlení v 17. století. Je to jeden z posledních zbývajících odkazů na dobu v americké historii, kdy byli lidé věšeni, protože údajně způsobovali bolest jiným prostřednictvím „jedovatých a maligních částic, které vyvrhovali z oka“.
Pokud navštívíte Salem během Samhainu, lépe známého jako Halloween, nebo kdykoli v měsíci říjnu, dorazte tam brzy. I tak budete mít problém zaparkovat.
Jen kapka v moři
Události v Salemu v roce 1692 byly jen jednou kapitolou dlouhého příběhu o honech na čarodějnice, který začal v Evropě mezi lety 1300 a 1330 a skončil koncem 18. století (poslední známá poprava čarodějnice se konala ve Švýcarsku v roce 1782). K soudním procesům v Salemu došlo pozdě v řadě, po zmírnění evropského zápalu honu na čarodějnice, který vyvrcholil během 80. a 90. let 16. století a 30. a 40. let 17. století.
Počet procesů a poprav se lišil podle času a místa, ale obecně se má za to, že za čarodějnictví bylo souzeno celkem asi 110 000 osob a popraveno 40 000 až 60 000.
Čarodějnice byly považovány za následovnice Satana, které vyměnily své duše za jeho pomoc. Věřilo se, že zaměstnávají démony k provádění magických činů, že mění podobu z lidské na zvířecí nebo z jedné lidské podoby do druhé, že zvířata fungují jako jejich „známí duchové“ a že v noci létají na tajná setkání a orgie. Není pochyb o tom, že někteří jednotlivci skutečně uctívali ďábla a pokoušeli se praktikovat čarodějnictví se škodlivými úmysly. Nikdo však nikdy neztělesnil koncept „čarodějnice“ tak, jak byl v té době popisován.
