Afrika

Mauritánie patří mezi nejméně navštěvované státy světa, přesto nabízí místa, která jinde jen těžko hledají konkurenci. Většinu jejího území pokrývá Sahara, krajinu doplňují starobylá města, oázy i rušná rybářská pobřeží. Cestování zde vyžaduje více času i přípravy, odměnou ale bývá pohled na zemi, která si dosud uchovala svůj tradiční charakter.

Ostrov Réunion v Indickém oceánu nabízí na malé ploše překvapivě pestrou směs přírodních krás i kultur. Patří Francii, ale vedle evropských vlivů se zde prolínají tradice kreolské, africké, indické i čínské. Největšími lákadly jsou aktivní sopka, dramatické horské scenérie, tropické pláže a husté deštné lesy.

Zanzibar patří k nejrychleji rostoucím turistickým destinacím Indického oceánu. Souostroví u pobřeží Tanzanie láká návštěvníky na bílé pláže, tyrkysové moře, historická města i pestrou směs afrických, arabských a evropských vlivů. Stále více cestovatelů sem míří také proto, že nabízí dostupnější alternativu k Maledivám nebo Mauriciu.

Botswanský národní park Chobe láká milovníky přírody na obrovská stáda slonů, říční safari i blízkost Viktoriiných vodopádů. Rozlehlá chráněná oblast patří k nejznámějším safari destinacím v Africe a nabízí jedny z nejlepších možností pozorování divokých zvířat na kontinentu.

Jezero Malawi patří k největším přírodním pokladům Afriky. Třpytivá hladina zabírá pětinu území země a kolem břehů se střídají rybářské vesnice, písečné pláže, ostrovy i národní parky. Návštěvníky láká klidnou atmosférou, průzračnou vodou a pestrým podvodním světem.

Kapverdy letos poprvé míří na fotbalové mistrovství světa. Souostroví u západního pobřeží Afriky tím získalo pozornost, kterou si dávno zasloužilo i mimo sport. Deset sopečných ostrovů spojuje oceán, hudba, kuchyně, hory a pověstná místní pohostinnost.

Cesta k nejvyšší hoře Afriky bude od letošního léta jednodušší. Několik aerolinek oznámilo nové přímé linky do severní Tanzanie a letiště Kilimanjaro International Airport tak získá lepší spojení s Evropou. Nové trasy míří hlavně na cestovatele, kteří vyrážejí za safari nebo výstupem na Kilimandžáro.

Dakar není město, které si zapamatujete jen podle několika památek. V hlavě spíš zůstane jeho rytmus, lidé, trhy, hudba a moře. Senegalská metropole spojuje umění, silnou minulost i úplně obyčejný městský život.

Na marockém pobřeží severně od Agadiru leží dvě místa, o kterých se ještě pořád nemluví tolik jako o Marrákeši nebo Essaouiře. Právě Taghazout a sousední Tamraght ale rychle přitahují surfaře, digitální nomády i lidi, kteří chtějí na pár dní vypnout u oceánu. A svět si těchto míst začal všímat. Přibývají resorty, ubývá původní atmosféry.

Kolmanskop patří k nejpůsobivějším zastávkám na jihu Namibie. Bývalé diamantové město dnes pohlcuje písek, domy se rozpadají a z někdejšího bohatství zůstala jen fotogenická kulisa. Právě tahle kombinace historie a pouště dělá z Kolmanskopu místo, které by mělo být na mapě každého dobrodruha.

Safari v Africe bývalo téměř výhradně mužskou doménou. To se pomalu mění. Průvodkyně jako Evalyn Sintoya Mayetu v Keni nebo mladé ženy z výcvikového programu African Bush Camps ukazují, že ženy mohou v terénu obstát stejně dobře jako jejich mužští kolegové.

Na severu Namibie, přímo na hranici s Angolou, padá řeka Kunene přes skalní prahy do širokého pásu vodopádů známých jako Epupa Falls. Divoká voda, baobaby a tradiční vesnice kmene Himba vytvářejí jedno z nejpůsobivějších míst celé oblasti Kaokoland.

Jebel Toubkal má 4 167 metrů a umí překvapit i zkušené horaly. Za dva až tři dny se dá zvládnout, ale jen když nepodceníte výbavu, tempo a výšku. Nejčastěji se vyráží z horské vesnice Imlil, kam se dostanete z Marrákeše za zhruba hodinu a půl. A pak už rozhodují detaily.

Essaouira působí jako oddechový přístav na atlantském pobřeží Maroka. Město s modrobílou medinou nabízí klidnější tempo než rušnější Marrákeš. Na programu má dlouhé pláže, staré hradby a vítr, který láká surfaře i kiteboardisty.

Lalibela v severní Etiopii patří k největším magnetům země. V horské vesnici ve výšce přes 2 600 metrů stojí 11 monolitických kostelů vytesaných přímo do skály. Místo funguje jako aktivní svatyně a zároveň jako magnet pro poutníky i turisty. Kdo chce pochopit, proč se o Lalibele mluví jako o „živém Jeruzalémě“, tady najde odpověď.