Thajsko má tvrdé tresty za hanobení nebo urážku krále či vyšších členů královské rodiny. Tak si dejte pozor, jak se v Thajsku vyjadřujete na veřejnosti.
Kritici tvrdí, že tento zákon potlačuje tolik potřebnou debatu o budoucnosti země. Dokonce i jeden z králů kdysi tento zákon zpochybnil. Král Bhumibol Adulyadej v roce 2005 řekl, že „pokud král nemůže udělat nic špatného, je to podobné, jako byste se na něj dívali shora, protože s králem se nezachází jako s lidskou bytostí“.
To však nebrání tomu, že v poslední dekádě došlo k obrovskému nárůstu trestních stíhání, s více než 400 případy jen v roce 2010, podle Human Right Watch.
Odkud zákon pochází?
Lese majeste (lez majest-ay) pochází z latinského laesa maiestas, neboli „zraněné veličenstvo“. Ačkoli se v posledních letech stále více spojuje s Thajskem, podle historika Theodora Mommsena se zločin datuje do římské republiky a masivně se rozšířil za vlády císaře Tiberia (14–37 n. l.).
Země tak rozmanité, jako je Nizozemsko, Norsko či Jordánsko, stále mají zákony proti lese majeste.
Zákon byl přidán do thajského trestního zákoníku v roce 1908 a rozšířen po vojenském převratu v roce 1976. Účelem je stanovit nezákonnost pomlouvání, urážení či vyhrožování králi, královně, dědici nebo regentovi, říká David Streckfuss, autor knihy „Truth on Trial in Thailand.“ „Počet případů začal stoupat v roce 2005,“ dodává Streckfuss, než „strmě vyletěl“ na začátku roku 2010.
Jaké jsou tresty
Ti, kteří budou shledáni vinnými z lese majeste, mohou být uvězněni na tři až 15 let za každý bod obžaloby, přičemž některé tresty se prodlužují až na 60 let.
Zákon „není zaměřen na omezování práv lidí na svobodu projevu ani proti legitimnímu uplatňování akademické svobody, včetně debat o monarchii jako instituci,“ napsal ovšem na jeho obhajobu úředník thajského ministerstva zahraničí Sek Wannamethee.
Navzdory dlouhému rodokmenu neexistuje jasná právní definice toho, co přesně lese majeste představuje. Stížnosti může podat kdokoli, od úředníků až po veřejnost.
Policie je povinna případy vyšetřovat, pokud by tak neučinila, mohla by sama potenciálně porušit lese majeste.
Jak vypadá uplatňování v praxi
V roce 2015 bylo například zahájeno vyšetřování amerického velvyslance Glyna Daviese kvůli tvrzení, že mohl porušit lese majeste během projevu v klubu zahraničních korespondentů v Thajsku. Davies, který má podle mezinárodního práva diplomatickou imunitu, nebyl obviněn.
V jednom z nejvíce známých případů byl 27letý Thanakorn Siripaiboon obviněn z „lajkování“ facebookové stránky považované za urážku krále a zveřejnění sarkastické fotografie Bhumibolova milovaného psa.
Ani úmysl urazit není nezbytně nutný. V roce 2012 byl Ekachai Hongkangwan (37) odsouzen ke třem letům vězení za prodej kopií australského dokumentu o královské rodině. Přesnost tvrzení ve filmu neměla na případ žádný vliv, řekl tehdy soudce, „protože pokud je to pravda, je to velmi pomlouvačné, a pokud to není pravda, pak je to super pomlouvačné.“
Dopady zákona na společnost
Široký rozsah zákona může znemožnit diskusi nebo spekulace o určitých otázkách týkajících se královské rodiny nebo nástupnictví, říká Streckfuss.
„Ve jménu ochrany monarchie omezuje junta svobodu projevu a posiluje atmosféru strachu v celém Thajsku,“ uvedla v roce 2016 organizace Human Rights Watch.
Mediální organizace, zejména ty se sídlem v Thajsku, jsou omezeny v tom, jak mohou informovat o královské rodině. Reportéři, redaktoři a vydavatelé mohou být obviněni, pokud by se článek dostal do rozporu se zákonem.
Rizikové jsou i samotné články pojednávající o kauzách lese majeste, protože nahlášení toho, co obviněný řekl nebo udělal, může být samo o sobě trestným činem.
crimen laesae maiestatis je správně.