AsieTajemství barevných indických oděvů sárí

Tajemství barevných indických oděvů sárí

Barevný svrchní oděv nošený ženami, a pár muži, po celém indickém subkontinentu – to je sárí. Lidé se zde již po tisíciletí halí do hedvábí, bavlny či lnu. Je to symbol národní hrdosti a řemeslné zručnosti.

První zmínka o sárí se objevuje v knize Rgvéda, která se datuje do roku 3 000 před Kristem. Indie je nyní jednou z posledních rukodělných kultur barvení, potiskování a tkaní hedvábí na tento kus látky.

Jedná se o tradiční oděv i pro obyvatele dalších jihoasijských zemí včetně Pákistánu, Bangladéše a Nepálu. Sárí má ale různé regionální varianty. Například v Západním Bengálsku se Baluchari sárí chlubí výzdobou podle vzorů nalezených na zdech spálených hliněných terakotových chrámů v regionu.

„Každé sárí má svůj příběh o společnosti a lidech kolem,“ uvedl pro National Geographic Darshan Dudhoria, výkonný ředitel Indian Silk House Agencies.

Globalizace a konkurenční boj o stále levnější zboží ale v posledních letech způsobuje, že se mnoho špatných kopií tradičních oděvů dováží z Číny. Dlouholeté tkalcovské rodiny se tak ocitly bez práce.

V dnešní době už sárí najdete spíše na starších ženách a babičkách. Mladší obyvatelé a lidé ve městech už dnes volí spíše styl západního oblečení a sárí si oblečou při speciálních příležitostech. Jako je například symbolický obřad dospívání Ritu Kaly Samskara pro mladé hinduistické dívky.

Podle textilní historičky Rta Kapur Chishti, autorky knihy Saris of India: Tradition and Beyond, existuje více než sto způsobů, jak nosit sárí – záleží na oblasti, délce a šířce oděvu a také, co bude člověk ten den dělat.

Na rozdíl od jiných tradičních oděvů v některých kulturách není sárí vyhrazeno lidem jedné národnosti nebo víry. „Nemyslím si, že je neuctivé, když lidé ze Západu nosí sárí. Je to spíš pocta,“ říká Chishti.

Když si chcete sárí koupit, je to obvykle dlouhý process. „V jednom obchodě dostanete látku na sárí, někde jinde si necháte ušít halenku a v dalším obchodě si koupíte spodničku,“ říká Cristin McKnight Sethi, jihoasijská odbornice na textil a profesorka dějin umění na Corcoran School of the Arts and Design na Univerzitě George Washingtona.

Nejčtenější

Na Kilimandžáru rostou devítimetroví obři. Před mrazem se chrání vlastními listy

Na svazích nejvyšší africké hory rostou rostliny, které vypadají jako z jiného světa. Mají mohutné kmeny, koruny připomínající ananas a dorůstají výšky až devíti metrů. Obří starčky z Kilimandžára navíc zvládají mráz, prudký vítr i dlouhá období sucha. Vyvinuly si k tomu několik pozoruhodných triků.

Čtyři lodní trasy, desítky ostrovů a pláže schované před světem. To je El Nido

Vápencové útesy, tyrkysové laguny, bílé pláže a stovky malých ostrovů. El Nido na severu filipínského Palawanu patří k vyhledávaným místům pro milovníky tropické přírody. Největší zážitky tu čekají na moři, ale za návštěvu stojí také okolní pláže, jeskyně a místní vesnice.

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama