ZajímavostiSociální experiment v japonském Nakaginu. Bydlení v kapsulích se neuchytilo

Sociální experiment v japonském Nakaginu. Bydlení v kapsulích se neuchytilo

Maličkaté byty pro svobodné mládence ve dvou betonových věžích. Pro některé architektonický skvost, pro jiné neúspěšný experiment hyzdící město.

Polovina 20. století byla dobou velkých experimentů v architektuře, dobou, kdy se architekti pustili do vytváření prostředí pro odvážný nový svět, a přitom trhali všechna pouta architektonické tradice. Věž Nakagin, postavená v roce 1972 a součást takzvané Metabolist Architecture v čele s Kisho Kurokawou, je možná nejslavnější budovou, která vzešla z těchto sociálních experimentů.

Budova se řídí axiomy filozofie metabolismu. Skládá se ze dvou samostatných věží, které slouží jako podpora pro 140 prefabrikovaných kapslí. Každá kapsle je samostatný malý apartmán. Původní myšlenka předpokládala, že kapsle by mohly být časem nahrazeny novějšími modely, které udrží životní úroveň v budově neustále aktuální. Původní cílovou demografickou skupinou byli svobodní muži, „staří mládenci“. Kapsle byly plně vybaveny nejmodernějším způsobem, včetně takového vybavení jako je kuchyňský sporák, lednička, televize a kotoučový magnetofon.

Architektonický skvost, ve kterém nikdo nechce bydlet

Abstraktní i elegantní koncept zároveň nadchnul architekty. Sami obyvatelé věže ale nadšeni nebyli. Maličké byty o rozměrech 2,4 m x 3,6 m x 2,1 m byly příliš stísněné a obří betonová skořepina připadala obyčejným lidem ošklivá a odlidštěná. Navíc se začaly hromadit náklady na údržbu a hodnota nemovitostí v centru slavné a drahé čtvrti Ginza začala prudce klesat.

Čeká věž demolice?

Budoucnost budovy je v tuto chvíli nejistá. V dubnu 2007 byla navržena k demolici. Toto rozhodnutí vyvolalo rozruch v mezinárodní architektonické komunitě, která stavbu stále považuje za mistrovské dílo. Kurokawa vedl kampaň za její zachování až do konce svého života. Dokonce navrhl nahrazení původních kapslí menším počtem prostornějších modulů. Finanční krize poskytla budově jen dočasnou záchranu, protože se nenašli investoři, kteří by zaplatili demolici. Od dubna 2014 však projekt Save Nakagin Capsule Tower začal shromažďovat finanční prostředky na nákup kapslí věže a zajistil si hlasovací práva proti demolici budovy.

V roce 2014 Masato Abe, bývalý obyvatel a zakladatel projektu „Save Nakagin Capsule Tower“ uvedl, že projekt se pokoušel získat dary z celého světa na nákup všech kapslí a zachování budovy.

V květnu 2021 správcovská společnost budovy odhlasovala prodej komplexu původnímu majiteli pozemku, což znovu rozdmýchalo spekulace o potenciální demolici či přestavbě. Od listopadu 2021 v budově sídlí pouhých 20 nájemníků.

Nejčtenější

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama