Snaha o záchranu ostrovů na Seychelech

Cestovní ruch velmi ovlivňuje životní prostředí Seychel. Ostrovní stát se nyní snaží chránit svých 72 nízko položených korálových „Vnějších ostrovů“, než bude příliš pozdě.

Seychely, které tvoří 115 teček ostrovů v Indickém oceánu u východní Afriky, jsou známé jako globální hotspot pro biologickou rozmanitost. Vzhledem k tomu, že až 85 % zvířat a 45 % rostlinných druhů je považováno za endemické, souostroví se někdy nazývá „Galapágy Indického oceánu“. A jak na souši, tak v oceánu různé skupiny pracují na zachování tohoto ekologického ráje.

V letošním roce, po vytvoření propracovaného územního plánu a dokončení rozsáhlých rozhovorů se zástupci z oblasti cestovního ruchu, rybolovu, těžby ropy a ochrany přírody, je ostrovní stát připraven plně implementovat mezník Marine Spatial Planning Initiative. Ten oznámil před několika lety a zahrnuje ochranu 30 % jeho oceánského území.

Cestovní ruch, změna klimatu a další faktory již výrazně ovlivnily životní prostředí seychelských „Vnitřních ostrovů“, takže tato dohoda (součást dohody o odepsání státního dluhu výměnou za ochranná opatření) je nyní zaměřena na ochranu jeho 72 nízko položených korálových ostrovů. Tzv. „Vnější ostrovy“ je potřeba chránit dřív, než bude pozdě.

Atol Aldabra, památka světového dědictví UNESCO, je jedním z Vnějších ostrovů, které iniciativa pomůže zachovat. Tento vzácný shluk ostrovů s korálovými útesy byl po léta do jisté míry přirozeně chráněn kvůli své odlehlé poloze. Návštěvníci potřebují pro vstup zvláštní povolení a musí cestovat celý den, aby se tam dostali. I přesto je však stejně jako mnoho částí Seychel stále náchylný k nebezpečím změny klimatu. V roce 1998 ztratily Seychely 90 % svých korálových útesů. Jev známý jako bělení korálů je důsledkem rostoucí teploty moře. 13 nových chráněných mořských oblastí má zachovat oceánské území Seychel.

Navzdory ekologickým přínosům chráněných oblastí se dohoda neobešla bez problémů. Jedním z nich je například fakt, že v těchto nových oblastech, jež zahrnují území o velikosti Německa, leží asi polovina dřívějších rybolovných oblastí v zemi.

Seychely však tvrdí, že se snaží překlenout propast mezi ambiciózní iniciativou a okamžitými potřebami místních ekonomik tím, že do rozhovoru zapojí zúčastněné strany (jako jsou pracovníci v odvětví rybolovu a cestovního ruchu).

„Jsme velmi malí. Máme velmi omezenou pevninu a potřebujeme prostor pro ekonomický rozvoj,“ řekla Sherin Francis, generální ředitelka Seychelského úřadu pro cestovní ruch. „Ale přesto se nám daří dosáhnout této rovnováhy a zajistit, aby bylo chráněno 50 % území naší země.“

Oceán není jedinou částí Seychel, která je chráněna

Na souši střeží Správa národních parků dvě hlavní oblasti, Morne Seychellois Park a Praslin National Park. Obě jsou domovem rozsáhlého seznamu endemických druhů zvířat a rostlin. Park Morne Seychellois, který se nachází na největším ostrově Mahé, pokrývá 20 % povrchu ostrova, poskytuje sladkou vodu místním obyvatelům a je křižován stezkami, které vedou kolem historických ruin z doby, kdy přes ostrovy procházeli francouzští a britští kolonisté a indičtí a čínští obchodníci.

Národní park Praslin je domovem přírodní rezervace Vallée de Mai, palmového lesa na seznamu světového dědictví UNESCO.

Oficiální označení parků bylo zavedeno, jakmile Seychely začaly růst jako turistická destinace, několik let poté, co bylo postaveno první mezinárodní letiště a ostrovní stát získal svou nezávislost. Podobně jako u iniciativ na moři měl status národního parku pomoci chránit zemi a zároveň vytvořit infrastrukturu, která návštěvníkům umožní, aby si ji užili procházkou po více než 15 km stezek a setkání se vzácnými druhy ptáků a rostlin.

Se všemi zraky upřenými na své významné cíle ochrany přírody se Seychely soustředí na to, aby ukázaly, jak se tak malý národ může stát příkladem pro mnoho dalších ostrovních zemí, jež čelí dopadům změny klimatu. Snad ještě není pozdě.