AfrikaSnaha o záchranu ostrovů na Seychelech

Snaha o záchranu ostrovů na Seychelech

Cestovní ruch velmi ovlivňuje životní prostředí Seychel. Ostrovní stát se nyní snaží chránit svých 72 nízko položených korálových „Vnějších ostrovů“, než bude příliš pozdě.

Seychely, které tvoří 115 teček ostrovů v Indickém oceánu u východní Afriky, jsou známé jako globální hotspot pro biologickou rozmanitost. Vzhledem k tomu, že až 85 % zvířat a 45 % rostlinných druhů je považováno za endemické, souostroví se někdy nazývá „Galapágy Indického oceánu“. A jak na souši, tak v oceánu různé skupiny pracují na zachování tohoto ekologického ráje.

V letošním roce, po vytvoření propracovaného územního plánu a dokončení rozsáhlých rozhovorů se zástupci z oblasti cestovního ruchu, rybolovu, těžby ropy a ochrany přírody, je ostrovní stát připraven plně implementovat mezník Marine Spatial Planning Initiative. Ten oznámil před několika lety a zahrnuje ochranu 30 % jeho oceánského území.

Cestovní ruch, změna klimatu a další faktory již výrazně ovlivnily životní prostředí seychelských „Vnitřních ostrovů“, takže tato dohoda (součást dohody o odepsání státního dluhu výměnou za ochranná opatření) je nyní zaměřena na ochranu jeho 72 nízko položených korálových ostrovů. Tzv. „Vnější ostrovy“ je potřeba chránit dřív, než bude pozdě.

Atol Aldabra, památka světového dědictví UNESCO, je jedním z Vnějších ostrovů, které iniciativa pomůže zachovat. Tento vzácný shluk ostrovů s korálovými útesy byl po léta do jisté míry přirozeně chráněn kvůli své odlehlé poloze. Návštěvníci potřebují pro vstup zvláštní povolení a musí cestovat celý den, aby se tam dostali. I přesto je však stejně jako mnoho částí Seychel stále náchylný k nebezpečím změny klimatu. V roce 1998 ztratily Seychely 90 % svých korálových útesů. Jev známý jako bělení korálů je důsledkem rostoucí teploty moře. 13 nových chráněných mořských oblastí má zachovat oceánské území Seychel.

Navzdory ekologickým přínosům chráněných oblastí se dohoda neobešla bez problémů. Jedním z nich je například fakt, že v těchto nových oblastech, jež zahrnují území o velikosti Německa, leží asi polovina dřívějších rybolovných oblastí v zemi.

Seychely však tvrdí, že se snaží překlenout propast mezi ambiciózní iniciativou a okamžitými potřebami místních ekonomik tím, že do rozhovoru zapojí zúčastněné strany (jako jsou pracovníci v odvětví rybolovu a cestovního ruchu).

„Jsme velmi malí. Máme velmi omezenou pevninu a potřebujeme prostor pro ekonomický rozvoj,“ řekla Sherin Francis, generální ředitelka Seychelského úřadu pro cestovní ruch. „Ale přesto se nám daří dosáhnout této rovnováhy a zajistit, aby bylo chráněno 50 % území naší země.“

Oceán není jedinou částí Seychel, která je chráněna

Na souši střeží Správa národních parků dvě hlavní oblasti, Morne Seychellois Park a Praslin National Park. Obě jsou domovem rozsáhlého seznamu endemických druhů zvířat a rostlin. Park Morne Seychellois, který se nachází na největším ostrově Mahé, pokrývá 20 % povrchu ostrova, poskytuje sladkou vodu místním obyvatelům a je křižován stezkami, které vedou kolem historických ruin z doby, kdy přes ostrovy procházeli francouzští a britští kolonisté a indičtí a čínští obchodníci.

Národní park Praslin je domovem přírodní rezervace Vallée de Mai, palmového lesa na seznamu světového dědictví UNESCO.

Oficiální označení parků bylo zavedeno, jakmile Seychely začaly růst jako turistická destinace, několik let poté, co bylo postaveno první mezinárodní letiště a ostrovní stát získal svou nezávislost. Podobně jako u iniciativ na moři měl status národního parku pomoci chránit zemi a zároveň vytvořit infrastrukturu, která návštěvníkům umožní, aby si ji užili procházkou po více než 15 km stezek a setkání se vzácnými druhy ptáků a rostlin.

Se všemi zraky upřenými na své významné cíle ochrany přírody se Seychely soustředí na to, aby ukázaly, jak se tak malý národ může stát příkladem pro mnoho dalších ostrovních zemí, jež čelí dopadům změny klimatu. Snad ještě není pozdě.

Nejčtenější

Thajsko výrazně zkrátí bezvízové pobyty pro turisty

Thajsko plánuje zpřísnit pravidla pro zahraniční turisty. Vláda chce zkrátit délku bezvízového pobytu z nynějších 60 na 30 dní. Změna se může dotknout návštěvníků z více než 90 zemí včetně většiny Evropy. Úřady krok vysvětlují rostoucím počtem případů kriminality spojené s cizinci a zneužíváním turistického režimu.

Co dělat, když vás na cestách okradou

Na sociálních sítích vypadají cestovatelské průšvihy často skoro romanticky. Ve skutečnosti ale krádež v cizině člověka rychle rozhodí a během pár minut může přijít o peníze, telefon i doklady. Zkušení cestovatelé proto radí hlavně jedno: nepanikařit a jednat rychle.

Srolované oblečení a ponožky do bot. Jak úsporně sbalit kufr?

Přecpaný kufr, mačkání oblečení a panika u letištní váhy patří k cestování stejně jako fronty na bezpečnostní kontrolu. Zkušení cestovatelé ale tvrdí, že většina problémů vzniká ještě doma při balení. Stačí pár jednoduchých triků a člověk si může ušetřit nervy i místo v zavazadle.

Chcete zdolat nejvyšší horu Afriky? Cesta na Kilimandžáro z Evropy se brzy zjednoduší

Cesta k nejvyšší hoře Afriky bude od letošního léta jednodušší. Několik aerolinek oznámilo nové přímé linky do severní Tanzanie a letiště Kilimanjaro International Airport tak získá lepší spojení s Evropou. Nové trasy míří hlavně na cestovatele, kteří vyrážejí za safari nebo výstupem na Kilimandžáro.

Cestovatelská fotografie: Jak fotit lidi bez přešlapů

Fotit lidi na cestách je lákavé. Právě portréty často řeknou o místě víc než památky, hotely nebo vyhlídky. Jenže mezi dobrou fotkou a nepříjemným pocitem člověka před objektivem je jen tenká hranice.

Atacama připomíná jinou planetu. NASA zde testuje techniku pro Mars

Poušť Atacama na severu Chile patří k nejdrsnějším místům na Zemi. Leží mezi Pacifikem a Andami a na první pohled působí prázdně, suše a nehostinně. Jenže právě v tom spočívá její krása. Solné pláně, kamenná údolí, sopky, gejzíry a noční obloha bez světelného smogu vytvářejí krajinu, která připomíná spíš Mars než Jižní Ameriku.

Jihokorejské instantní nudle táhnou turisty do města Gumi

Z jihokorejského města Gumi se stává nečekaný turistický hit. Místo, které si lidé dlouhé roky spojovali hlavně s továrnami a elektronikou, dnes láká návštěvníky na instantní nudle ramyeon. Právě tady stojí největší továrna na instantní nudle v Jižní Koreji, kde výrobní linky chrlí až šest milionů balení denně. Město kolem toho vybudovalo vlastní identitu a festival, který přitahuje statisíce lidí.

Temné tajemství pod milánským nádražím

Milánské hlavní nádraží patří k největším a nejzdobnějším v Evropě. Monumentální budova z éry Benita Mussoliniho dodnes ohromuje cestující obřími sochami, širokými schodišti i pompézní architekturou. Pod kolejemi se ale skrývá místo, odkud během druhé světové války odjížděly transporty Židů a politických vězňů do koncentračních táborů.

Co dělat, když onemocníte v zahraničí

Zdravotní problémy dokážou zkazit i perfektní dovolenou. Stačí otrava jídlem, vysoké horečky nebo úraz a člověk najednou řeší nemocnici na druhém konci světa místo výletů a pláže.

Kiruna láká na polární záři. I v létě tu však je co dělat

Kiruna leží 200 kilometrů za severním polárním kruhem a patří k nejsevernějším městům Švédska. Místo proslulo hlavně obřím železnorudným dolem, kvůli kterému se celé město postupně přesouvá o tři kilometry dál. Přesto sem míří hlavně cestovatelé, kteří chtějí zažít pravou arktickou zimu, polární záři a sámskou kulturu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama