EvropaRuiny Křišťálového paláce

Ruiny Křišťálového paláce

Je těžké představit si obrovské skleněné mistrovské dílo viktoriánského inženýrství, které kdysi stálo na tomto místě. Zůstalo jen málo stop, pár schodišť střežených starou sfingou a pár základních kamenů.

V roce 1936 velký požár osvětlil londýnský horizont, ale úsilí 381 hasičů k zastavení požáru nestačilo. A tak si dnes můžeme v Londýně prohlédnout už jen pozůstatky Křišťálového paláce z roku 1851.

Křišťálový palác byl původně postaven pro Great London Exhibition v roce 1851. Ta představovala zázraky technologie a umění impéria Velké Británie. Inženýr Joseph Paxton se nechal inspirovat základní strukturou obřího leknínu k vytvoření obřích budov zimní zahrady. Vrcholem byla velkolepá výstavní síň, kterou navrhl za pouhých 10 dní (jeho původní skica je nyní uložena ve Victoria and Albert Muzeum).

Využitím nových modulárních konstrukčních inovací byla 33 m vysoká budova dokončena v rekordním čase. Nově postavená železnice přivezla tuny dřeva, železa a skla do původního Hyde Parku. Expozice byla otevřena 1. května 1851, jen něco málo přes devět měsíců od vzniku návrhu.

„Skleněné monstrum“ či „skleněná mýdlová bublina“

Byla to propracovaná a okázalá budova a téměř okamžitě se proslavila. Nebyla však všemi milována. August Welby Pugin, zastánce gotické architektury, ji nazval „skleněným monstrem“ a dokonce řekl Paxtonovi: „Měl by ses raději držet stavby skleníků a já se budu držet svých kostelů a katedrál“. Thomas Carlyle to nazval „velkou skleněnou mýdlovou bublinou“ a John Ruskin „konzervatoří“.

Přestože byl Křišťálový palác původně zamýšlen pouze jako dočasná stavba, v roce 1854, po ukončení výstavy, byl přemístěn na trvalé místo v Sydenhamu v jihovýchodním Londýně. Zde byl obklopen propracovanými zahradami. Dvě nové 63 m vysoké vodárenské věže navržené Isambard Kingdom Brunelem poháněly fontány, které chrlily proudy vody 36 m vysoko. Byla také přistavěna zahrada Dinosaur Court se sochami nedávno objevených prehistorických zvířat. Ta je dodnes k vidění.

V roce 1866 udeřil první z několika požárů, které zničily severní transept. Na místě ztraceného transeptu bylo v roce 1871 otevřeno gigantické akvárium, největší na světě, které hostilo více než 300 druhů a vyžadovalo 120 000 galonů slané vody čerpané z Brightonu. V 90. letech 19. století byly ryby nahrazeny opicemi. V areálu se konaly festivaly a kriketové zápasy. Lidé tu našli horské dráhy či horkovzdušné balóny.

Kvůli bankrotu nebylo čím hasit

Na přelomu století byl palác ve ztrátě a v roce 1911 vyhlásil bankrot. Fontány byly vypnuty a Brunelovy obrovské vodárenské věže se vyprázdnily. Když tedy budova v roce 1936 začala hořet, nebyla po ruce voda, která by požár uhasila. Věže stály i po požáru, byly však zničeny během druhé světové války ze strachu, že byly snadným ukazatelem pro německé bombardéry.

Organizace založená v roce 2008 se věnuje úsilí o přestavbu Křišťálového paláce a obnovu jeho slávy. Nové plány zahrnují budovu, která je poctou originálu, ale s obchody, hotelem, podzemním parkovištěm, obrovským vodopádem a tzv. „zavěšenými zahradami“. Areál by také měl obsahovat sportovní hřiště, parkoviště pro obytné vozy a další moderní atrakce.

Nejčtenější

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama