ZajímavostiOkřídlené migrace: Miliony třepotajících se motýlích křídel či záplavy růžových plameňáků

Okřídlené migrace: Miliony třepotajících se motýlích křídel či záplavy růžových plameňáků

Dlouhé vzdálenosti, které na svých migračních trasách urazí pakoni či velryby, obdivujeme již desetiletí. Věděli jste ale, že miliony jedinců najednou se přesouvají také vzduchem?

Motýli monarchové

Každé září nebo říjen začnou výrazní černozlatí motýli monarchové svou hromadnou migraci ze svých hnízdišť na jihu Kanady a východu USA do přezimovacích míst ve středním Mexiku a Kalifornii. Zde se k sobě choulí na stromech po milionech. Ale na rozdíl od jiných zvířat, která provádějí epické migrace, se tito motýli nikdy nevrátí.

Když se hmyz kolem května začne znovu třepotat domů, samice se zastaví na cestě klást vajíčka. Za několik dní se z vajíček vylíhnou pruhované housenky a zkonzumují obrovské množství mléčnice, než vytvoří kuklu a promění se v dospělé motýly. Noví motýli se pak vznesou na oblohu, aby letěli dalších několik set mil na sever. Pak proces zopakují.

Kde je pozorovat: Zaměřte se na návštěvu centrálního Mexika Monarch Butterfly Reserve mezi lednem a březnem, kdy jsou počty motýlů nejvyšší.

Plameňáci menší

Každý rok v srpnu se kočovní plameňáci menší ze subsaharské Afriky hrnou k jezerům Great Rift Valley ve východní Africe – především keňskému jezeru Bogoria. Zde se živí květy mikroskopických modrozelených řas (sinic známých jako spirulina).

Poté se přesouvají do jezera Natron v severní Tanzanii, kde se kolem listopadu páří a hnízdí. S počtem plameňáků u každého z těchto dvou jezer často přesahujícím dva miliony jsou tato pohyblivá moře růžové skutečně úchvatnou podívanou.

Kde je pozorovat: Plameňáci menší (spolu s plameňáky velkými) se obvykle krmí v jezeře Bogoria přibližně od srpna do listopadu. V jezeře Natron hnízdí přibližně od září, přičemž mláďata se obvykle líhnou kolem prosince.

Kaloni

Každý říjen se obloha ve střední Africe setmí, když se více než 10 milionů slámově zbarvených kaloňů vydává na každoroční pouť z Konžské pánve do národního parku Kasanka v Zambii. Zde se sytí plodnicemi vodními, mangem, mišpulí a červenými bobulemi mléčného dřeva, kterých je zde v tomto období hojnost. Jedná se o největší známou migraci savců na Zemi.

Jak je vidět: Abyste mohli spatřit kaloně v národním parku Kasanka, kde byly v korunách stromů vytvořeny úkryty pro jejich pozorování, je nutný průvodce.

Rybák dlouhoocasý

Jak daleko byste cestovali, abyste unikli zimě? Pro rybáky dlouhoocasé to znamená opustit svá letní hnízdiště v Grónsku, doletět až do Weddellova moře na pobřeží Antarktidy, než se na konci antarktického „léta“ znovu vrátí na nejdelší známou migrační trasu na světě.

Ptáci ani nelétají přímo. Volí více než 70 000 km dlouhou trasu ve tvaru písmene S oběma směry. Za svůj 34 let dlouhý život tak urazí vzdálenost dlouhou jako tři zpáteční cesty na Měsíc.

Jak je vidět: Rybáky arktické lze spatřit na různých úsecích jejich migrační trasy, od letních hnízdišť na severní polokouli v Grónsku až po portugalské Azory, kde by se mohli v květnu zastavit na cestě zpět na sever.

Nejčtenější

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.

Jezero Bafa, zapomenuté vnitrozemské moře Turecka

Jen kousek od rušného tureckého pobřeží leží krajina, která působí skoro jako jiný svět. Jezero Bafa obklopují bizarní skály, olivové háje, pozůstatky antického města i byzantské kláštery. Místo přitom zůstává stranou hlavních turistických tras mezi Bodrumem a Izmirem.

Z Londýna na den k římským lázním, univerzitám i moři

Londýn dokáže zabavit na týdny, ale řada nejzajímavějších míst Anglie leží jen hodinu či dvě od něj. Vlakem se dá snadno vyrazit za královskými sídly, římskými lázněmi, univerzitní historií, pobřežím i venkovskou krajinou. Na jednodenní výlet tak není nutné půjčovat auto ani plánovat složitou trasu.

Galway, nejirštější město v Irsku. Žije hudbou a hospodami a divokým Atlantikem

Galway patří k nejživějším městům Irska. Barevné ulice, tradiční hudba, hospody plné lidí a čerstvé mořské plody vytvářejí atmosféru, která je výrazně irská, ale zároveň mladá a uvolněná. Město navíc leží jen kousek od Connemary, Aranských ostrovů a Moherských útesů.

Pěšky přes ranvej, tajné tunely a výhled na Afriku. Gibraltar je plný překvapení

Gibraltar zabírá necelých sedm kilometrů čtverečních, přesto na něm lze bez problémů strávit několik dní. Vedle slavné skály a makaků tu čekají jeskyně, vojenské tunely, výhledy na Afriku, britské ulice, pláže i letištní dráha, přes kterou se stále chodí pěšky.

Hamburk ukrývá největší modelovou železnici světa

Hamburské modelové museum Miniatur Wunderland proměňuje dětský sen o vláčcích v propracovaný svět plný pohybu. Návštěvníci tu během několika hodin překonají celé kontinenty, sledují provoz rušného letiště a objevují tisíce drobných příběhů. Jedna z nejoblíbenějších německých atrakcí přitom není jen hravou podívanou pro rodiny.

Stovky opuštěných aut v belgickém lese. Nikdo neví, jak se tam dostaly

V belgickém lese u městečka Châtillon desítky let rezivěly stovky automobilů. Mezi stromy stály Pontiacy, Fordy i další americké klasiky z 50. a 60. let. Dlouhé řady vraků připomínaly dopravní zácpu uprostřed přírody. Původ neobvyklého automobilového hřbitova ale dodnes není úplně jasný.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama