AktualityOčkovací pasy jsou nevyhnutelné, říká ředitel letiště v Dubaji

Očkovací pasy jsou nevyhnutelné, říká ředitel letiště v Dubaji

Takzvané covidové pasy jsou jediná cesta, jak opět nastartovat masový turismus. Jiná alternativa není, řekl v rozhovoru pro BBC generální ředitel Mezinárodního letiště v Dubaji Paul Griffiths. Ten řídí jedno z nejvytíženějších mezinárodních letišť na světě.

Svět se stále neshodl v otázce, zdali tzv. covidové pasy nebudou vytvářet dvě kategorie občanů a nebudou-li diskriminováni ti, kteří se z různých důvodů očkovat nemohou nebo nechtějí. „Podle mě neexistuje jiná alternativa,“ řekl ale Griffiths BBC, který také uvedl, že myšlenku vakcinačních pasů „stoprocentně podporuje„.

Problém nejsou vakcinační pasy a diskriminace. Potřebujeme rozjet globální a všem dostupný vakcinační program,“ řekl ředitel dubajského letiště v rozhovoru.

Své obavy z možného selektování občanů ale už vyslovila nejen Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC), ale i Světová zdravotnická organizace (WHO). Obě nadnárodní organizace už varovaly před vytvořením „společnosti dvou úrovní“. Takové obavy vyjádřil například už v dubnu Mike Ryan z WHO. Poukázal na etické problémy, které myšlenku covidových pasů obestírají. „Neměli bychom je zvažovat, zvláště ve světě, kde jsou vakcíny distribuovány tak nerovným způsobem,“ řekl Ryan.

„Svět bez mobility už dlouho nevydrží“

Letecký průmysl zoufale hledá cestu ven z krize, která jej postihla kvůli koronavirové pandemii. Mezinárodní letiště v Dubaji bylo i v roce 2020 nejvytíženějším letištěm na světě (toto prvenství drží už sedmým rokem), ale i tak nyní jen paběrkuje. V roce 2019 jím prošlo rekordních 86,3 milionů lidí, za loňský rok to bylo už jen 25,8 milionů. A byť se, zejména v roce pandemie, jedná o obrovské číslo, propad cestujících byl sedmdesátiprocentní. Letiště muselo zavřít několik terminálů a propustit šest tisíc zaměstnanců z celkových 8500.

Griffiths řekl, že je potřeba, aby počty turistů začaly opět stoupat. „Musíme se vydat cestou rizikového managementu, nikoliv cestou vyhýbání se riziku,“ uvedl. „Nemyslím si zkrátka, že by svět dlouho vydržel bez mobility, jak ekonomicky, tak sociálně. Chápu ale, že všechny státy na světě teď budou opatrné. To poslední, co by chtěli politici vidět, je další rozpuk epidemie v jejich zemi,“ dodal.

Systémů, jak kontrolovat bezpečnost pasažérů, bude zřejmě víc. Své vlastní covidové pasy vyvíjí paralelně jak Evropská unie, tak G20, či International Air Transport Association (IATA), mezinárodní organizace sdružující letecké dopravce. Griffiths uvedl, že i když systémů bude víc, pasažéři se nebudou muset bát dlouhých front. Řekl také, že bezpečí a čistota je na dubajském letišti udržována téměř až na nemocniční úrovni. Povinné je nošení ochrany dýchacích cest i rozestupy, stejně jako bezkontaktní odbavování. Na to, že všichni pasažéři opatření bezezbytku dodržují, dohlíží 6000 kamer. „Je na jednotlivých zemích a leteckých společnostech, jaké podmínky si nastaví a jak je budou dodržovat. Ale pokud bude všechno fungovat, tak očkovací pasy budou velmi jednoduchý prostředek k cestování po celém světě,“ řekl Griffiths.

Nejčtenější

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.

Místo silnic lodě, místo polí plovoucí zahrady. Tak vypadá život na jezeře Inle

Domy na kůlech, plovoucí zahrady, rybáři veslující jednou nohou a stovky pagod ukrytých mezi vesnicemi. Jezero Inle nabízí úplně jiný obraz Myanmaru než známé chrámy Baganu nebo rušné ulice Yangonu. Nejlépe ho poznáte z úzké dřevěné lodi, která vás zaveze přímo do každodenního života místních.

Kamenné vesnice a horské stezky. Vall de Boí ukazuje jinou tvář Španělska

Údolí Vall de Boí v katalánských Pyrenejích spojuje horskou přírodu s románskými kostely a vesnicemi, mezi kterými se dá putovat pěšky. Dobrým výchozím bodem je Taüll, ležící přibližně 1500 metrů nad mořem. Nabízí výhledy do údolí, dvě památky ze seznamu UNESCO i možnost vyrazit směrem k národnímu parku Aigüestortes i Estany de Sant Maurici.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama