ZajímavostiNejbezpečnější bývají prostřední sedadla v zadní části letadla

Nejbezpečnější bývají prostřední sedadla v zadní části letadla

Při výběru sedadla většina cestujících řeší pohodlí, prostor na nohy nebo rychlý odchod po přistání. Statistiky však ukazují, že nejnižší úmrtnost při leteckých nehodách vykazují prostřední sedadla v zadní části kabiny. Samotné místo ale bezpečí nezaručí. Mnohem více záleží na průběhu nehody a chování cestujících.

Létání přitom patří mezi nejbezpečnější způsoby dopravy. V roce 2025 využilo leteckou dopravu téměř deset miliard lidí a uskutečnilo se přes sto milionů letů. Celková míra nehod činila 1,32 případu na milion letů. Smrtelné nehody velkých dopravních letadel tak zůstávají mimořádně vzácné.

Statistiky ukazují na zadní část kabiny

Často citovaná analýza časopisu Time z roku 2015 zkoumala 35 let údajů o leteckých nehodách. Do podrobného porovnání se dostalo 17 letů z období mezi lety 1985 a 2000, u kterých byly dostupné informace o obětech, přeživších i rozmístění sedadel.

Zadní část letadla měla podle výsledků úmrtnost 32 procent. Ve střední části dosáhla 39 procent a vpředu 38 procent. Nejlépe vyšla prostřední sedadla vzadu s úmrtností 28 procent. Nejméně příznivý výsledek vykázala sedadla do uličky uprostřed kabiny, kde úmrtnost dosáhla 44 procent.

Určitou výhodu zadních řad vysvětluje fyzika nárazu. Přední část letadla často zasáhne překážku jako první. Prostřední sedadlo navíc poskytuje cestujícímu částečnou ochranu díky lidem po obou stranách. Ani tento náskok ale neplatí při každé nehodě.

Příkladem je let United 232, který havaroval v roce 1989 v americkém Sioux City. Nehodu přežilo 184 z 269 lidí na palubě. Mnoho přeživších sedělo blíže k přední části letadla. Pokud náraz nejvíce poškodí ocas, mohou naopak lépe dopadnout cestující vpředu nebo uprostřed.

Rozhoduje také povaha havárie. Randy Klatt z Foundation for Aviation Safety říká: „Skutečným rozhodujícím faktorem je druh nehody. Při prudkém svislém nárazu, rozpadu letadla za letu nebo srážce ve vzduchu přestává na výběru sedadla záležet.“ Při nárazu do hory nebo velmi tvrdém dopadu na vodní hladinu jsou možnosti přežití výrazně menší bez ohledu na řadu.

Důležitější než sedadlo je správná reakce

Blízkost nouzového východu může mít větší význam při evakuaci než poloha v přední či zadní části. Klatt doporučuje sedadlo do uličky poblíž východu, protože cestující může kabinu rychleji opustit. U nouzového východu by však měl sedět pouze člověk, který dokáže otevřít dveře a pomoci ostatním.

Střední část kabiny nabízí rychlý přístup k východům, zároveň se ale nachází poblíž křídel, která obsahují palivo. Ani poslední řada proto automaticky nepředstavuje ideální volbu. O výsledku rozhoduje místo nárazu, požár, stav únikových cest, fungování bezpečnostních prvků i pomoc posádky.

Novinářka a specialistka na leteckou bezpečnost Christine Negroni upozorňuje, že studie polohy sedadel pracují jen s omezenými daty. Zaměřují se především na smrtelné havárie, které tvoří malou část všech leteckých nehod. Podle ní nelze přežití vysvětlit jediným číslem nebo řadou v kabině.

Negroni shrnuje základní pravidlo jednoduše: „Nejbezpečnější sedadlo v letadle je každé sedadlo, na kterém sedíte připoutaní.“ Bezpečnostní pás chrání nejen při nehodě, ale také při náhlých turbulencích. Ty patří mezi hlavní příčiny zranění cestujících během běžných letů.

Při havárii letu Asiana Airlines 214 v San Francisku zemřeli tři lidé. Dva z nich neměli zapnuté pásy a po rozlomení trupu vypadli ven. Tento případ ukazuje, že jednoduché kroky mohou znamenat více než pečlivě vybrané číslo sedadla.

Cestující by proto měli poslouchat pokyny posádky, zapnout si pás, všimnout si nejbližších východů a při evakuaci nechat zavazadla na místě. Zadní prostřední sedadlo sice podle historických statistik nabízí mírnou výhodu, žádná univerzálně nejbezpečnější pozice však neexistuje.

Nejčtenější

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama