ZajímavostiNa australskou ikonickou horu Uluru už nevylezete. Domorodci prosadili zákaz

Na australskou ikonickou horu Uluru už nevylezete. Domorodci prosadili zákaz

Tvar ikonické hory Uluru zná z fotek určitě každý. Od října 2019 se na ní můžete jen podívat, šplhání úřady po letech dohadů zakázaly. „Není to Disneyland,“ argumentují domorodí správci.

Osm členů správní rady národního parku Uluru-Kata Tjuta jednomyslně hlasovalo pro zákaz lezení. Učinili tak po konzultaci s místní komunitou Anangu, která obrovský pískovcový monolit považuje za posvátné místo.

Zákaz vstoupil v platnost 26. října 2019. To je 34 let ode dne poté, co byla „The Rock“ předána zpět jeho historickým správcům. Federální vláda souhlasila se zákazem lezení už v roce 1985, ale později tento závazek porušila. Na nový zákaz se čekalo dlouho.

Prosba o respekt nestačila

„Je to extrémně důležité místo, ne hřiště nebo zábavní park jako Disneyland,“ odůvodnil rozhodnutí předseda správní rady a muž z Anangu Sammy Wilson. „Pokud cestuji do jiné země a je tam posvátné místo, oblast s omezeným přístupem, nevstupuji do ní ani na ni nelezu, respektuji ji. Vláda musí respektovat to, co říkáme o naší kultuře, stejným způsobem, jakým od nás očekává, že budeme dodržovat její zákony. Po dlouhé diskusi jsme se rozhodli, že je čas.“

Od roku 1992 se značení na úpatí výstupu na Uluru snažilo turisty od lezení odradit. Žádalo je, aby dodržovali tradiční zákony Anangu a respektovali duchovní význam místa.

Uluru je tradičním posvátným místem již 10 000 let. Místní domorodí lidé věří, že skálu vytvořily bytosti předků, jejichž duchové zde žijí. Horolezecká cesta konkrétně porušuje jednu z 11 posvátných stezek snění nebo melodií v národním parku Uluru-Kata Tjuta.

Výstup je také nebezpečný – od 50. let 20. století zemřelo při výstupu na Uluru nejméně 35 lidí. K poslednímu úmrtí došlo v roce 2010. Tato varování však neodradí každého. Údaje národního parku naznačují, že 16 % návštěvníků oblasti vyleze na Uluru navzdory varováním.

Od jeho prvního návrhu v roce 1985 se kolem tohoto zákazu vedou intenzivní diskuse. V roce 2010 plán vedení federální vlády slíbil postupné ukončení činnosti, než politici Severního teritoria loni povzbudili domorodé správce, aby se vzdali svého odporu vůči výstupu.

Ohrozí zákaz turismus v oblasti?

Odpůrci se obávají, že zákaz bude mít vliv na počet návštěvníků, a to navzdory obrovské škále dalších aktivit v národním parku. Dá se tu podnikat mnoho věcí, které nezahrnují turistiku po místě považovaném za posvátné nejstarší živou kulturou na planetě.

Zákaz se setkal se záplavou podpory na sociálních médiích, přičemž většina uživatelů souhlasila s tím, že jde o rozhodnutí zdravého rozumu založené na jednoduché věci respektu k domorodé kultuře.

Nejčtenější

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama