Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.
Na povrchu působí polské město Wieliczka poměrně nenápadně. Pod jeho ulicemi se však rozprostírá rozsáhlá síť šachet, chodeb a komor, která vznikala během staletí těžby soli. První písemné doklady o zdejší těžbě pocházejí ze 13. století, kdy sůl představovala mimořádně cennou surovinu a důležitý zdroj příjmů polských panovníků.
Důl se postupně rozrůstal do několika podzemních úrovní a dnes patří k nejznámějším technickým památkám Evropy. Už v roce 1978 byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Návštěvníky přitahuje nejen svou historií, ale především neobvyklou výzdobou, kterou v podzemí po generace vytvářeli samotní horníci.
Kaple svaté Kingy připomíná podzemní katedrálu
Nejpůsobivější částí prohlídky je bezpochyby kaple svaté Kingy. Obrovská síň vyhloubená v solné hornině působí jako skutečný kostel. Má vlastní oltář, biblické reliéfy, sochy i mohutné lustry, jejichž ozdobné části tvoří upravené solné krystaly. Na výzdobě pracovali horníci s mimořádným řemeslným nadáním a některé detaily připomínají klasické kamenické dílo.
Kaple je zasvěcena svaté Kinze, patronce horníků, s níž se pojí známá legenda o vzniku zdejšího dolu. Podle ní princezna vhodila svůj zásnubní prsten do solného dolu v Uhrách. Když později dorazila do Polska, měli horníci prsten objevit v první vytěžené hroudě soli. Příběh se stal jedním ze symbolů Wieliczky a připomínají ho také zdejší sochařská díla.
Výjimečný zážitek ale nenabízí pouze samotná kaple. Návštěvníci během prohlídky procházejí kolem podzemních jezer, historického důlního vybavení i dřevěných konstrukcí, které kdysi pomáhaly zabezpečovat rozsáhlé komory. Některé sály jsou osvětlené tak, aby vynikla jejich velikost i struktura solných stěn.
Do hloubky 135 metrů se sestupuje po stovkách schodů
Oficiální turistická trasa měří přibližně 3,5 kilometru a zavede návštěvníky až do hloubky 135 metrů. Prohlídka trvá zhruba dvě až tři hodiny a absolvuje se výhradně s průvodcem. Na trase je přibližně 800 schodů, přičemž prvních 380 návštěvníci sestupují hned na začátku. Zpět na povrch se vracejí výtahem.
V podzemí se celoročně drží teplota kolem 17 až 18 stupňů Celsia, takže se sem dá vyrazit i během chladného listopadového víkendu. Vhodná je pohodlná obuv a lehká vrstva oblečení navíc. Kvůli množství schodů by měli náročnost trasy předem zvážit zejména lidé s omezenou pohyblivostí.
Důl se nachází přibližně 15 kilometrů od centra Krakova a je dostupný autem i veřejnou dopravou. Vstupenky se prodávají na konkrétní prohlídky a jejich cena se liší podle zvoleného termínu a jazyka průvodce. Před cestou je proto nejlepší zkontrolovat aktuální ceník a dostupné časy přímo na oficiálním webu.
Wieliczka tak nabízí možnost poznat neobvyklou stránku polské historie, která zůstala zachovaná hluboko pod zemským povrchem. Zároveň se dá její návštěva snadno spojit s víkendovým pobytem v nedalekém Krakově.
