AktualityKaždý leden se toto město v Ekvádoru zaplní tančícími ďábly

Každý leden se toto město v Ekvádoru zaplní tančícími ďábly

Muži v děsivých maskách čertů pochodují ulicemi za zvuku trubek a bubnů. Z dávné rebelie proti kolonizátorům se v horském městečku stala tradice.

Maska čerta leží na stole v dílně Minga Tunguipamba, kolektivu venkovských umělců, zatímco tanečníci dokončují své masky a kostýmy před Diabladou de Píllaro. Umělci tráví týdny a někdy i měsíce vytvářením a personalizací svých masek. Mnozí využívají rohy, zuby a kožešiny zvířat, jako jsou jeleni, kanci a lamy.

V ekvádorských Vysokých Andách, více než 2 740 m nad mořem, vedle jablečných sadů a bramborových polí, je malé město Píllaro. Po většinu roku působí ospalé horské městečko jako tichá kulisa ohromujících horských výhledů národního parku Llanganates. Ale prvních šest lednových dnů každého roku se ulicemi Píllara potulují děsiví čerti. Živá kapela s trubkami a bubny oznamuje jejich příchod do přeplněných ulic města.

Čerti se za pochodu škádlí a děsí děti svými ručně malovanými, odvážně barevnými maskami. Následují je tanečnice známé jako bailarines de línea v krásných šatech a síťovaných maskách s jemnými rysy.

Po průvodu se čerti vracejí do svých domovů za městem, aby se dosyta najedli pečeného selete. Dokud nenastane čas, aby znovu pochodovali Píllarem.

Ďábel jako symbol vzpoury

Tento festival, známý jako Diablada de Píllaro, má silný rebelský charakter. I když se o jeho původu vedou diskuse, obecně se má za to, že začal v systému haciend během 16.–20. století, kdy evropští kolonizátoři nutili místní lidi pracovat na svých velkých panstvích. Podle jedné verze událostí zahajovali bohatí majitelé půdy nový rok okázalými plesy. Pak se vyráželi bavit do ulic a místní lidé jim údajně sloužili tím, že před nimi vyklízeli cestu. Nakonec se místní muži začali oblékat za čerty, aby si trochu usnadnili práci.

Účastníci reprezentují zemědělské komunity

V postkoloniálním Ekvádoru se postava ďábla stávala stále populárnější jako symbol vzpoury nejen proti španělským kolonizátorům, ale také proti katolické církvi. Součástí průvodu jsou i další postavy, jako například modrookí bailarines se světlou pletí. Bailarines ve svých maskách z drátěného pletiva a bílých košilích představují bohaté vlastníky půdy systému haciendy. Je tu také capariche, osoba historicky z nižší třídy, která měla za úkol zametat ulice pro průvod.

Všichni účastníci Diablada de Píllaro pocházejí z venkovských zemědělských komunit mimo město, což je další jemný výraz rebelie. Píllaro, založené v roce 1570 Španělem Donem Antoniem de Clavijo, bylo raným symbolem evropské expanze v regionu.

Dnes vesnice obklopující Píllaro, jako je Tunguipamba, tvoří mingy – volně přeloženo z kečuánštiny jako skupina nebo kolektiv – aby během festivalu hlasitě a směle reprezentovaly své komunity v ulicích města, čímž v podstatě prosazují své právo být v Píllaru.

Nejčtenější

Uvita je vstupní branou k nejkrásnějším místům jižní Kostariky

Uvita sice patří mezi menší kostarická města, o zážitky ale rozhodně nemá nouzi. Láká národním parkem Marino Ballena, vodopády, deštným pralesem i jednou z nejlepších příležitostí ke spatření keporkaků v celé Střední Americe. Díky klidnější atmosféře navíc osloví cestovatele, kteří hledají přírodu místo přeplněných letovisek.

Florencie vede žebříček nejlepších evropských měst. Praha je hned druhá

Florencie se stala nejlépe hodnoceným evropským městem v letošním žebříčku magazínu Travel + Leisure. Druhé místo obsadila Praha a třetí skončil rakouský Salcburk. O výsledcích rozhodovalo více než 200 tisíc čtenářů, kteří hodnotili města po celém světě.

Kanárské ostrovy zavádějí dobrovolnou alternativu k turistické dani

Kanárské ostrovy se vydávají jinou cestou než řada evropských destinací bojujících s dopady masového turismu. Místo povinné turistické daně nabídnou návštěvníkům možnost dobrovolně přispět na obnovu přírody, ochranu klimatu i podporu místních komunit.

Dobrodružství, tropické pláže i francouzský šarm. Navštivte ostrov Réunion

Ostrov Réunion v Indickém oceánu nabízí na malé ploše překvapivě pestrou směs přírodních krás i kultur. Patří Francii, ale vedle evropských vlivů se zde prolínají tradice kreolské, africké, indické i čínské. Největšími lákadly jsou aktivní sopka, dramatické horské scenérie, tropické pláže a husté deštné lesy.

Falklandské ostrovy lákají na tisíce tučňáků i téměř nedotčenou přírodu

Falklandské ostrovy patří k nejodlehlejším místům jižního Atlantiku. Souostroví tvoří více než 700 ostrovů a ostrůvků, na kterých žije jen několik tisíc obyvatel. Místo ale proslavila především mimořádně zachovalá příroda, rozsáhlé kolonie tučňáků, lachtanů, rypoušů i mořských ptáků. Právě kvůli nim sem míří cestovatelé z celého světa.

Údolí řeky Soča patří k nejkrásnějším místům Slovinska

Tyrkysově zbarvená řeka, horské štíty, vodopády i historická městečka. Údolí Soča na severozápadě Slovinska láká milovníky přírody, aktivní dovolené i klidného cestování. Přesto si zatím zachovává atmosféru místa, které nezahltil masový turismus.

Z centra rovnou na ostrovy. Stockholm jako ideální letní destinace

Stockholm patří mezi evropská města, kde se dá během jediného víkendu stihnout překvapivě hodně. Historické centrum, kavárenská kultura, večerní procházky za západem slunce i výlety lodí mezi ostrovy ukazují, proč švédská metropole patří mezi nejoblíbenější letní destinace.

Černá Hora láká na moře, hory i klidnější cestování

Černá Hora patří mezi nejmenší evropské státy, přesto na malém území spojuje pobřeží Jaderského moře, vysoké hory, hluboké kaňony i historická města. Díky této rozmanitosti přitahuje stále více cestovatelů, kteří hledají méně přeplněnou alternativu k známějším destinacím na Balkáně.

Národní park Kornati tvoří jedno z nejhustších souostroví ve Středomoří

Kornati patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Chorvatska. Souostroví s přibližně 140 ostrovy láká návštěvníky dramatickými útesy, průzračným mořem i jedinečnou krajinou, kterou po staletí formovala příroda i člověk. Nejlepší způsob, jak tento výjimečný kout Jadranu poznat, vede po moři.

Tradiční hanok hotely lákají na jedinečný pobyt v Jižní Koreji

Přespání v tradičním korejském domě už není jen součástí prohlídky historických památek. V Jižní Koreji dnes vznikají hotely, které spojují atmosféru staletých hanoků s pohodlím současnosti. Zatímco jeden nabízí klid vedle slavné vesnice Hahoe zapsané na seznamu UNESCO, druhý umožňuje strávit noc přímo v historické čtvrti Bukchon uprostřed Soulu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama