AktualityRevoluce v cestování vlakem: První osobáky na vodíkový pohon jsou tu

Revoluce v cestování vlakem: První osobáky na vodíkový pohon jsou tu

Budoucnost cestování šetrného k životnímu prostředí je zase o něco blíž. A je to Německo, které boduje svou první železniční tratí s vlaky výhradně na vodíkový pohon. V provozu je od minulého týdne. Informovala o tom stanice CNN či Business Insider.

Čtrnáct vodíkových vlaků poháněných pohonem na palivové články bude jezdit výhradně na trase v Bremervörde v Dolním Sasku. Podle CNN dohodu v hodnotě 93 milionů eur uzavřela státní dceřiná společnost Landesnahverkehrsgesellschaft Niedersachsen a Alstom, stavitelé vlaků Coradia iLint. Součástí projektu je také Labsko-Weserská železniční a dopravní společnost, která bude vlaky provozovat, a plynárenská a strojírenská společnost Linde.

Vlaky, z nichž pět mělo premiéru minulou středu, postupně nahradí 15 dieselových vlaků, které na trase v současnosti jezdí. Všech 14 jich bude v provozu do konce roku. Pouhé 1 kilo vodíkového paliva dokáže totéž jako přibližně 4,5 kilogramu nafty.

Vlaky jsou bez emisí a nehlučné, z výfuku vychází pouze pára a kondenzovaná voda. Mají dojezd 1000 kilometrů, což znamená, že mohou jezdit celý den na jedinou nádrž vodíku. Na trase je již zřízena vodíková čerpací stanice. Vlaky mohou jet maximálně 140 km/h, i když běžné rychlosti na trati jsou mnohem nižší, mezi 80-120 km/h.

Alstom pro Business Insider uvedl, že vlaky bez emisí představují „skutečnou alternativu k dieselovému pohonu“.

„Mobilita bez emisí je jedním z nejdůležitějších cílů pro zajištění udržitelné budoucnosti,“ uvedl v prohlášení Henri Poupart-Lafarge, generální ředitel společnosti Alstom.

Milník na cestě ke klimatické neutralitě v odvětví dopravy

Dohoda se připravovala deset let. Podle tiskové zprávy LVNG hledala alternativy nafty od roku 2012. V roce 2018 provedl Alstom dvouletý zkušební provoz vlaků. Německo má v současnosti na svých neelektrifikovaných tratích kolem 4000 dieselových vlaků. Coradia iLint byla testována také v Rakousku, Polsku, Švédsku a Nizozemsku.

Spuštění této revoluční novinky přichází v době, kdy se Německo a další evropské země pokoušejí zbavit závislosti na ruské ropě a plynu, aby vyhověly evropským sankcím v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Čerpací stanice provozovaná společností Linde má 64 vysokotlakých zásobníků, šest vodíkových kompresorů a dvě palivová čerpadla.

Prezident Dolního Saska Stephan Weil označil zprávu za „vzor pro zbytek světa“ a „milník na cestě ke klimatické neutralitě v odvětví dopravy“.

Dalším cílem vlaků bude Frankfurt, kde jich bylo objednáno 27 pro metropolitní oblast. Zastaví se také v Itálii, kde bylo uvedeno do provozu šest vlaků v severním regionu Lombardie, a ve Francii, kde bude 12 vlaků sdíleno ve čtyřech regionech.

Nejčtenější

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.

Žebříček nejlepších letišť na světě. První místo patří Evropě

Nejlepší velké letiště na světě má podle nového žebříčku Barcelona. Mezi menšími letišti zvítězil Düsseldorf. Oba evropské uzly bodovaly hlavně díky rychlé bezpečnostní kontrole, dobrému spojení a široké nabídce letů.

35 959 letů denně. Evropa zaznamenala rekordní letní letecký provoz navzdory válce na Blízkém východě

Evropské nebe letos v létě zažilo historicky nejsilnější provoz. V červenci a srpnu se nad kontinentem uskutečnilo v průměru 35 959 letů denně. Proti loňsku jejich počet vzrostl o 2,4 procenta, přestože leteckou dopravu výrazně ovlivnila válka na Blízkém východě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama