ZajímavostiKde se vzal vánoční stromeček? Prvenství si nárokuje několik zemí

Kde se vzal vánoční stromeček? Prvenství si nárokuje několik zemí

Pokud se nad tím zamyslíte jedná se vlastně o zvláštní tradici. Každý rok v prosinci lidé zamíří do lesa nebo na trh a donesou si domů stromeček, který následně zdobí světýlky, ozdobičkami i cukrovím. Napadlo vás někdy, kde se tahle tradice vlastně vzala?

Větve stálezelených rostlin byly nezbytnou sezónní výzdobou už od dávných dob jako součást pohanských oslav zimního slunovratu. Dle profesorky náboženských studií Carole Cusack z University of Sydney symbolizují vítězství života a světla nad smrtí a temnotou.

Kdy přesně se tato pohanská tradice ale proměnila do podoby jakou známe dnes je těžké určit. Různé země totiž tvrdí, že jsou rodištěm vánočního stromečku a několik mytologických příběhů vysvětluje jejich význam. Někteří naznačují, že by se mohlo jednat o inspiraci rajským stromem, jiní naopak tvrdí že se vánoční stromek vyvinul z vánočních pyramid – dřevěných konstrukcí zdobených větvemi a náboženskými postavami.

Lotyšsko například vysledovalo tradici vánočních stromečků až do roku 1510. Tehdy dle nich kupecký cech zvaný Dům Černohlavců (House of the Black Heads) strom ozdobil a později spálil. Estonsko uvedlo, že má důkazy o podobné události pořádané stejným cechem, ale v hlavním městě Talinnu a už v roce 1441.

Přestože historici zpochybnili obě tvrzení, jelikož slavnosti cechu pravděpodobně nesouvisí s Vánocemi, na Radničním náměstí v Rize mají pamětní desku připomínající místo prvního vánočního stromku.

Vánoční stromeček
Pro stromeček se nabízí řada vysvětlení. Někteří naznačují, že by se mohlo jednat o inspiraci rajským stromem, někteří naopak tvrdí že se vánoční stromek vyvinul z vánočních pyramid.

Caroline Cusack říká pro National Geographic, že je pravděpodobnější, že se vánoční stromeček, jak ho známe, narodil v Alsasku během 16. století. Region je nyní součástí Francie, ale v té době byl považován za německé území. Historické záznamy ukazují, že ve štrasburské katedrále byl v roce 1539 vztyčen vánoční stromeček. Tradice se poté natolik rozrostla, že město Freiburg muselo v roce 1554 zakázat kácení stromů na Vánoce.

Vánoční stromečky se ​​mezi německými rodinami uchytily a v průběhu let se pomalu vyvinuly v to, co známe dnes. Cusack říká, že protestantskému reformátorovi Martinovi Lutherovi je často připisováno, že jako první na stromeček umístil světla – svíčky.

Němečtí emigranti si tyto tradice poté vzali s sebou, když se usadili v jiných zemích. Caroline Cusack uvádí, že do 18. století byly vánoční stromky poté po celé Evropě.

Svůj podíl na rozšíření vánočního stromečku do světa měla také královna Viktorie, když v roce 1848 zveřejnil Illustrated London News ilustraci, jak se svým manželem princem Albertem a rodinou stojí kolem ozdobeného vánočního stromku. Jelikož ve své době určovala trendy, tradice se rozšířila do celého světa.

Zajímavostí je, že například v Řecku lidé kdysi zdobili místo stromečků vánoční lodě. Dělo se tak na počest svatého Mikuláše, patrona země a ochránce námořníků. Rodiny tak do svých domovů umisťovaly malé dřevěné čluny, které symbolizovaly návrat ze života na moři. Postupem času ale i zde převládla tradice vánočního stromečku. V některých ostrovních komunitách lze takové lodě ovšem spatřit dodnes.

Nejčtenější

Jak vypadaly Spojené arabské emiráty v minulosti? Navštivte zahradní město Al Ain

Mrakodrapy, luxusní hotely a nekonečné pobřeží nejsou jedinou tváří Spojených arabských emirátů. Al Ain leží hluboko ve vnitrozemí u hranice s Ománem a místo futuristických panoramat nabízí palmové oázy, staré pevnosti, archeologické památky i tradiční velbloudí trh. Město tak připomíná, jak oblast vypadala dávno před ropným boomem.

Od mrakodrapů k horským stezkám. Co vidět v Hongkongu

Hongkong není jen hustá změť mrakodrapů, nákupních center a přeplněných ulic. Za moderní fasádou se skrývají buddhistické chrámy, zelené kopce, pláže, rybářské vesnice i desítky turistických tras. Město navíc žije jídlem. Od dim sum přes pouliční kuchyni až po odpolední čaj tu může návštěvník snadno strávit několik dní a stále mít co ochutnávat.

Zapomeňte na Madrid. Salamanca patří k nejpůsobivějším historickým městům Španělska

Salamanca stojí západně od Madridu nedaleko portugalských hranic a její historické centrum patří na seznam UNESCO. Město spojuje monumentální architekturu, jednu z nejstarších univerzit světa, rušná náměstí i klidná zákoutí nad řekou Tormes. Díky kompaktnímu centru se navíc většina hlavních památek dá pohodlně projít pěšky.

Výpravy za horskými gorilami jsou nejlepším wildlife zážitkem světa

Výpravy za horskými gorilami ve Rwandě a Ugandě se dostaly na první místo nového žebříčku nejlepších zážitků s divokými zvířaty na světě. Porazily expedice za tučňáky v Antarktidě i pozorování vzácných sajg v Kazachstánu. V první desítce přitom výrazně dominují Afrika a Asie.

Zlaté pagody nestačí. Tohle je skutečný Rangún

Zlaté pagody, omšelé koloniální domy, hlučné trhy a čajovny plné místních. Rangún nepůsobí jako naleštěná turistická destinace, právě v tom ale spočívá jeho síla. Největší město Myanmaru míchá staré tradice s rychle se měnící současností a několik dní tu snadno uteče rychleji, než člověk čeká.

Co vidět v Canterbury. Od slavné katedrály až po středověkou hospodu

Canterbury patří k nejzajímavějším historickým městům Anglie. Slavná katedrála, středověké uličky, římské památky, zahrady podél řeky Stour i tradiční hospody z něj dělají ideální cíl na jednodenní výlet nebo víkend. Z Londýna se sem navíc dá pohodlně dostat vlakem.

Vídeňské muzeum ukazuje, jak lidé poznávali svět

Vídeňské Muzeum glóbů ukrývá stovky historických modelů Země i oblohy. Návštěvník na nich sleduje nejen vývoj kartografie, ale také lidskou představivost, omyly a dobové předsudky. Jediné veřejné muzeum zaměřené výhradně na glóby sídlí v barokním paláci Mollard nedaleko Hofburgu.

Hranice Norska s Ruskem láká turisty na přísně střežené stezky

Krajina kolem norského města Kirkenes nabízí tundru, březové lesy i výhledy na řeku Pasvik. Stále více návštěvníků sem ale nepřijíždí jen kvůli arktické přírodě. Láká je možnost projít se podél hranice s Ruskem, kterou nepřetržitě sledují kamery, strážní věže a vojenské hlídky.

Morče na talíři. Pro našince nemyslitelné, v Ekvádoru běžná věc

Pro Evropana je morče hlavně domácí mazlíček. V ekvádorských Andách má ale úplně jinou roli. Cuy, jak se mu říká, patří k tradičním jídlům horských oblastí a na trzích se běžně opéká nad uhlíky. Pro místní nejde o turistickou kuriozitu, ale o dlouhou kulinární tradici.

Jak chutná Brusel? Hranolky, mušle, čokoláda a další belgické delikatesy

Brusel patří k evropským městům, kam se vyplatí naplánovat cestu jenom kvůli jídlu. Belgická kuchyně stojí na výrazných chutích, poctivých porcích a kombinacích, které si na nic nehrají. Vedle čokolády a vaflí tu mají pevné místo mušle, hranolky, masové kuličky, dušená masa, krevety i pivo.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama