ZajímavostiKde se vzal vánoční stromeček? Prvenství si nárokuje několik zemí

Kde se vzal vánoční stromeček? Prvenství si nárokuje několik zemí

Pokud se nad tím zamyslíte jedná se vlastně o zvláštní tradici. Každý rok v prosinci lidé zamíří do lesa nebo na trh a donesou si domů stromeček, který následně zdobí světýlky, ozdobičkami i cukrovím. Napadlo vás někdy, kde se tahle tradice vlastně vzala?

Větve stálezelených rostlin byly nezbytnou sezónní výzdobou už od dávných dob jako součást pohanských oslav zimního slunovratu. Dle profesorky náboženských studií Carole Cusack z University of Sydney symbolizují vítězství života a světla nad smrtí a temnotou.

Kdy přesně se tato pohanská tradice ale proměnila do podoby jakou známe dnes je těžké určit. Různé země totiž tvrdí, že jsou rodištěm vánočního stromečku a několik mytologických příběhů vysvětluje jejich význam. Někteří naznačují, že by se mohlo jednat o inspiraci rajským stromem, jiní naopak tvrdí že se vánoční stromek vyvinul z vánočních pyramid – dřevěných konstrukcí zdobených větvemi a náboženskými postavami.

Lotyšsko například vysledovalo tradici vánočních stromečků až do roku 1510. Tehdy dle nich kupecký cech zvaný Dům Černohlavců (House of the Black Heads) strom ozdobil a později spálil. Estonsko uvedlo, že má důkazy o podobné události pořádané stejným cechem, ale v hlavním městě Talinnu a už v roce 1441.

Přestože historici zpochybnili obě tvrzení, jelikož slavnosti cechu pravděpodobně nesouvisí s Vánocemi, na Radničním náměstí v Rize mají pamětní desku připomínající místo prvního vánočního stromku.

Vánoční stromeček
Pro stromeček se nabízí řada vysvětlení. Někteří naznačují, že by se mohlo jednat o inspiraci rajským stromem, někteří naopak tvrdí že se vánoční stromek vyvinul z vánočních pyramid.

Caroline Cusack říká pro National Geographic, že je pravděpodobnější, že se vánoční stromeček, jak ho známe, narodil v Alsasku během 16. století. Region je nyní součástí Francie, ale v té době byl považován za německé území. Historické záznamy ukazují, že ve štrasburské katedrále byl v roce 1539 vztyčen vánoční stromeček. Tradice se poté natolik rozrostla, že město Freiburg muselo v roce 1554 zakázat kácení stromů na Vánoce.

Vánoční stromečky se ​​mezi německými rodinami uchytily a v průběhu let se pomalu vyvinuly v to, co známe dnes. Cusack říká, že protestantskému reformátorovi Martinovi Lutherovi je často připisováno, že jako první na stromeček umístil světla – svíčky.

Němečtí emigranti si tyto tradice poté vzali s sebou, když se usadili v jiných zemích. Caroline Cusack uvádí, že do 18. století byly vánoční stromky poté po celé Evropě.

Svůj podíl na rozšíření vánočního stromečku do světa měla také královna Viktorie, když v roce 1848 zveřejnil Illustrated London News ilustraci, jak se svým manželem princem Albertem a rodinou stojí kolem ozdobeného vánočního stromku. Jelikož ve své době určovala trendy, tradice se rozšířila do celého světa.

Zajímavostí je, že například v Řecku lidé kdysi zdobili místo stromečků vánoční lodě. Dělo se tak na počest svatého Mikuláše, patrona země a ochránce námořníků. Rodiny tak do svých domovů umisťovaly malé dřevěné čluny, které symbolizovaly návrat ze života na moři. Postupem času ale i zde převládla tradice vánočního stromečku. V některých ostrovních komunitách lze takové lodě ovšem spatřit dodnes.

Nejčtenější

Filipíny nejsou jen pláže. Tohle jsou místa, která stojí za návštěvu

Více než sedm tisíc ostrovů, bílé pláže, rýžové terasy, sopky, jeskyně i jedny z nejlepších míst pro potápění v Asii. Filipíny nabízejí tolik možností, že vybrat jen několik zastávek není jednoduché. Některá místa ale vynikají i v zemi, kde tropické scenérie rozhodně nejsou vzácností.

Trolltunga není jen fotka na Instagram. Na slavnou skálu vede celodenní túra přes bláto, sníh i útesy

Vypadá to jako místo, ke kterému člověk dojde za hodinu, udělá si fotku a jde zpět. Ve skutečnosti je Trolltunga jednou z nejdelších a nejpůsobivějších túr v Norsku. Cesta vede přes prudké svahy, kameny, sněhová pole i hrany útesů a odměnou je výhled, kvůli kterému sem míří turisté z celého světa.

Od snowkitingu po flyboarding. Co nabízí Evropa dobrodruhům

Projet se po islandském ledovci na sněžném skútru, proletět se nad švýcarskými Alpami nebo strávit několik dní na kajaku mezi švédskými ostrovy. Evropa nabízí spoustu zážitků, kvůli kterým není potřeba cestovat na druhý konec světa. Některé zvládnou i začátečníci, jiné už vyžadují trochu odvahy.

Turecké Maledivy mají bílé pláže a vodu jako z Karibiku. Jezero Salda připomíná i Mars

Tyrkysová voda, zářivě bílé břehy a borové lesy kolem. Jezero Salda na jihozápadě Turecka vypadá na první pohled spíš jako tropická laguna. Přezdívku Turecké Maledivy ale nezískalo jen díky fotogenickým plážím. Zdejší krajina zaujala i vědce z NASA.

Wawel byl sídlem polských králů. Dnes ukrývá korunovační meč i draka

Nad Vislou se tyčí místo, odkud se po staletí psaly polské dějiny. Královský hrad Wawel v Krakově ukrývá reprezentační sály, korunovační poklady i hrobky panovníků. Pod kopcem navíc číhá nejslavnější polský drak.

Nejstarší budova Dubaje se po pěti letech znovu otevře turistům

Dubaj se chystá znovu zpřístupnit jednu ze svých nejvýznamnějších historických památek. Pevnost Al Fahidi, která je považována za nejstarší dochovanou budovu ve městě, se po pětileté rekonstrukci vrátí návštěvníkům jako modernizované muzeum. Přesné datum otevření zatím oznámeno nebylo.

Turistů je příliš, letiště ale dál rostou. Evropská města řeší zvláštní paradox

Barcelona, Benátky, Amsterdam i další oblíbené evropské destinace se snaží omezit dopady masového cestovního ruchu. Zavádějí turistické poplatky, regulují krátkodobé pronájmy a hledají způsoby, jak ulevit přeplněným centrům. Současně ale jejich letiště plánují další růst a chtějí odbavovat miliony cestujících navíc.

Nizozemsko je víc než Amsterdam. Od tulipánů po větrné mlýny láká na méně známá místa

Větrné mlýny, tulipány a amsterdamské kanály patří k nejznámějším symbolům Nizozemska. Malá země ale nabízí mnohem víc. Na relativně krátkých vzdálenostech se tu střídají historická města, národní parky, pláže, muzea i technické stavby, které po staletí pomáhají držet moře na uzdě.

Černá Hora není jen moře. V Durmitoru čeká úplně jiný svět

Vysoké štíty, ledovcová jezera, hluboké kaňony a husté lesy. Národní park Durmitor na severozápadě Černé Hory patří k nejvýraznějším přírodním oblastem Balkánu. Nabízí desítky horských vrcholů, stovky kilometrů tras a také kaňon řeky Tara, který patří k nejhlubším v Evropě.

Z pláže rovnou do džungle. Poznejte malajský ostrov Tioman

Bílé písečné pláže, průzračné moře, korálové útesy a hustá tropická džungle. Malajský ostrov Tioman nabízí kombinaci, kvůli které sem míří milovníci šnorchlování a potápění i cestovatelé, kteří chtějí několik dní jen odpočívat u moře. Přestože patří k nejrozvinutějším ostrovům na východním pobřeží země, stále se tu dají najít klidná místa daleko od ruchu velkých turistických letovisek.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama