ZajímavostiKde se vzal vánoční stromeček? Prvenství si nárokuje několik zemí

Kde se vzal vánoční stromeček? Prvenství si nárokuje několik zemí

Pokud se nad tím zamyslíte jedná se vlastně o zvláštní tradici. Každý rok v prosinci lidé zamíří do lesa nebo na trh a donesou si domů stromeček, který následně zdobí světýlky, ozdobičkami i cukrovím. Napadlo vás někdy, kde se tahle tradice vlastně vzala?

Větve stálezelených rostlin byly nezbytnou sezónní výzdobou už od dávných dob jako součást pohanských oslav zimního slunovratu. Dle profesorky náboženských studií Carole Cusack z University of Sydney symbolizují vítězství života a světla nad smrtí a temnotou.

Kdy přesně se tato pohanská tradice ale proměnila do podoby jakou známe dnes je těžké určit. Různé země totiž tvrdí, že jsou rodištěm vánočního stromečku a několik mytologických příběhů vysvětluje jejich význam. Někteří naznačují, že by se mohlo jednat o inspiraci rajským stromem, jiní naopak tvrdí že se vánoční stromek vyvinul z vánočních pyramid – dřevěných konstrukcí zdobených větvemi a náboženskými postavami.

Lotyšsko například vysledovalo tradici vánočních stromečků až do roku 1510. Tehdy dle nich kupecký cech zvaný Dům Černohlavců (House of the Black Heads) strom ozdobil a později spálil. Estonsko uvedlo, že má důkazy o podobné události pořádané stejným cechem, ale v hlavním městě Talinnu a už v roce 1441.

Přestože historici zpochybnili obě tvrzení, jelikož slavnosti cechu pravděpodobně nesouvisí s Vánocemi, na Radničním náměstí v Rize mají pamětní desku připomínající místo prvního vánočního stromku.

Vánoční stromeček
Pro stromeček se nabízí řada vysvětlení. Někteří naznačují, že by se mohlo jednat o inspiraci rajským stromem, někteří naopak tvrdí že se vánoční stromek vyvinul z vánočních pyramid.

Caroline Cusack říká pro National Geographic, že je pravděpodobnější, že se vánoční stromeček, jak ho známe, narodil v Alsasku během 16. století. Region je nyní součástí Francie, ale v té době byl považován za německé území. Historické záznamy ukazují, že ve štrasburské katedrále byl v roce 1539 vztyčen vánoční stromeček. Tradice se poté natolik rozrostla, že město Freiburg muselo v roce 1554 zakázat kácení stromů na Vánoce.

Vánoční stromečky se ​​mezi německými rodinami uchytily a v průběhu let se pomalu vyvinuly v to, co známe dnes. Cusack říká, že protestantskému reformátorovi Martinovi Lutherovi je často připisováno, že jako první na stromeček umístil světla – svíčky.

Němečtí emigranti si tyto tradice poté vzali s sebou, když se usadili v jiných zemích. Caroline Cusack uvádí, že do 18. století byly vánoční stromky poté po celé Evropě.

Svůj podíl na rozšíření vánočního stromečku do světa měla také královna Viktorie, když v roce 1848 zveřejnil Illustrated London News ilustraci, jak se svým manželem princem Albertem a rodinou stojí kolem ozdobeného vánočního stromku. Jelikož ve své době určovala trendy, tradice se rozšířila do celého světa.

Zajímavostí je, že například v Řecku lidé kdysi zdobili místo stromečků vánoční lodě. Dělo se tak na počest svatého Mikuláše, patrona země a ochránce námořníků. Rodiny tak do svých domovů umisťovaly malé dřevěné čluny, které symbolizovaly návrat ze života na moři. Postupem času ale i zde převládla tradice vánočního stromečku. V některých ostrovních komunitách lze takové lodě ovšem spatřit dodnes.

Nejčtenější

Pod Polskem se skrývá celé město ze soli. Má vlastní jezera, sochy i kapli s obřími lustry

Nedaleko Krakova se více než sto metrů pod zemí ukrývá svět, který nemá s běžnými doly mnoho společného. Historický solný důl Wieliczka nabízí rozsáhlé sály, podzemní jezera i sochy vytesané přímo do solných stěn. Největším překvapením je monumentální kaple svaté Kingy, kterou horníci proměnili v podzemní chrám s oltáři, reliéfy a lustry ze solných krystalů.

Hluboko pod zemí čeká nečekaná podívaná. Slovinské jeskyně ukrývají obrovský kaňon

Hluboko pod povrchem slovinského krasu se skrývá místo, které svou velikostí připomíná podzemní svět z dobrodružného filmu. Škocjanské jeskyně ukrývají mohutný kaňon, kterým protéká divoká řeka Reka. Návštěvníci se nad ní mohou projít po mostě zavěšeném desítky metrů nad vodou. Jedna z nejpozoruhodnějších přírodních památek Slovinska je navíc přístupná i během listopadu.

Od sopek po ledovce Nového Zélandu. Jednodenní túry s dechberoucími výhledy

Kouřící sopky, tyrkysová jezera, ledovce i horské hřebeny s výhledy, ze kterých se tají dech. Nový Zéland je rájem pěší turistiky a na mnohá z jeho nejkrásnějších míst se dá vyrazit jen na jeden den. Vybrali jsme trasy, které stojí za trochu námahy. A někdy i za pořádnou porci potu.

Nejkrásnější evropská kluziště: Bruslení pod hrady, mezi památkami i kolem vánočních stromků

Bruslení pod vánočními světly, před historickými paláci nebo přímo uprostřed starobylého amfiteátru. Evropská města se připravují na zimní sezonu a s ní se vracejí i oblíbená venkovní kluziště. Některá už otevřela, další přivítají první bruslaře během listopadu a prosince.

Berlín proměnil průmyslovou halu v kouzelný zimní les. Nechybí ani kluziště

Berlín láká návštěvníky na nevšední zimní zážitek. V uměleckém prostoru DARK MATTER se otevřela světelná instalace Winterlights, která proměnila průmyslovou halu v zářící les s více než 600 zavěšenými jedlemi. Přímo pod nimi se mohou návštěvníci projet na bruslích a užít si světelnou show doprovázenou hudbou.

Za kondory, sopkami a plameňáky. Nejkrásnější výlety z peruánské Arequipy

Mohutné kaňony, šestitisícové sopky, laguny s plameňáky i bílé kamenolomy připomínající měsíční krajinu. Okolí peruánské Arequipy nabízí mimořádně rozmanité přírodní scenérie a řadu dobrodružných výletů. Některé zvládnou návštěvníci během několika hodin, jiné vyžadují náročný výstup a přespání ve vysokých nadmořských výškách.

Mexické vodopády, které netečou. Hierve el Agua vznikaly tisíce let

Na první pohled vypadají jako obrovské vodopády, které někdo zastavil uprostřed pádu. Ve skutečnosti jde o skalní útvary vytvořené minerální vodou během tisíců let. Hierve el Agua v mexickém státě Oaxaca patří k pozoruhodným přírodním úkazům. Nad strmými útesy se navíc rozprostírají přírodní prameny a jezírka s výhledem na okolní hory, ve kterých se návštěvníci mohou vykoupat.

Černé sopky, bílé střechy a revoluce v ulicích Leónu

Sjíždění černých svahů aktivní sopky, výhledy ze střechy největší katedrály Střední Ameriky nebo setkání s pamětníky revoluce. Nikaragujské město León spojuje adrenalinové zážitky s koloniální architekturou a bouřlivou historií. A kdo si chce odpočinout od rozpálených ulic, může během půlhodiny dorazit na pláže Tichého oceánu.

Kambodžský ostrov jako z pohlednice. Jeho tropický ráj ale mizí

Bílý písek, tyrkysové moře a palmy místo rušných ulic. Kambodžský ostrov Koh Rong Samloem nabízí tropickou dovolenou daleko od velkých turistických center. Návštěvníci sem míří za koupáním, šnorchlováním i odpočinkem v houpací síti. Ostrov však prochází proměnami a některé jeho části už poznamenala rozsáhlá výstavba. Objevte ho dřív, než ostrov zaplaví turisté.

Dva dny mezi faraony. Egyptský Luxor ukrývá jedny z největších pokladů starověku

Monumentální chrámy, hrobky dávných panovníků a hieroglyfy, jejichž barvy přečkaly tisíciletí. Egyptský Luxor bývá označován za největší muzeum pod širým nebem na světě. Město na březích Nilu soustřeďuje mimořádné množství památek starověkého Egypta a k jejich poznávání přitom mohou stačit pouhé dva dny. Stačí si návštěvu rozdělit mezi západní a východní břeh řeky, z nichž každý odhaluje jinou kapitolu egyptské historie.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama