Via Transilvanica láká na 1 600 kilometrů divoké přírody, historických památek i setkání s místními lidmi. Rumunská dálková trasa vede přes zhruba 400 vesnic a napříč desítkami kulturních oblastí. Na rozdíl od známější Svatojakubské cesty zatím netrpí davy turistů a nabízí klidnější zážitek i bližší kontakt s místními komunitami.
Cesta vznikla jako projekt neziskové organizace Tășuleasa Social, která ji budovala s pomocí dobrovolníků, sponzorů a dárců. Jejím cílem nebylo vytvořit turistickou atrakci, ale podpořit venkovské regiony, propojit místní komunity a přivést život zpět do oblastí, odkud lidé často odcházejí za prací do měst nebo do zahraničí.
🔴 Romania's Via Transilvanica: 1,600km trail through 400 villages, built without government funding
— NewsTongue (@NewsTongueX) June 21, 2026
The Via Transilvanica hiking route runs diagonally across Romania through 20 ethnic and cultural regions, created by NGO Tășuleasa Social with no government or EU funding — only… pic.twitter.com/Bt0jEquQ9w
Příroda, umění i rumunské tradice
Via Transilvanica měří přibližně 1 600 kilometrů a protíná deset rumunských krajů. Vede Karpatami, bukovinskými kopci, lesy i horskými loukami a je určená pěším turistům, cyklistům i jezdcům na koních.
Trasa je dobře značená oranžovým symbolem písmene T. Každý kilometr připomíná originální kamenný milník vytesaný některým z umělců. Díky stovkám různých plastik bývá cesta označována také za jednu z největších galerií pod širým nebem.
Na severu země prochází malebnou Bukovinou, které se přezdívá švýcarsko východu. Turisty tu čekají hluboké bukové a smrkové lesy, rozkvetlé louky i častá setkání se stády krav, koňmi nebo divokou přírodou. Na některých úsecích upozorňují cedule také na výskyt medvědů.
Přespání u farmářů i památky UNESCO
Velkou část kouzla trasy tvoří lidé, kteří podél ní žijí. Přibližně 500 hostitelů nabízí poutníkům ubytování nebo domácí jídlo. Mnozí návštěvníci tak ochutnají místní sýry, uzeniny, zelné závitky sarmale, sladké papanași nebo tradiční borůvkový likér afinată.
Bukovina nabízí také významné kulturní památky. Trasa vede kolem klášterů Sucevița a Moldovița, které patří na seznam světového dědictví UNESCO. Prosluly bohatě zdobenými freskami pokrývajícími vnější i vnitřní stěny kostelů. V okolních vesnicích se dodnes udržuje také tradice ručního zdobení kraslic.
Projekt se dál rozvíjí. Organizátoři opravují úseky poškozené nepříznivým počasím, upravují vedení některých etap a letos přidali zhruba dvousetkilometrové prodloužení směrem k historickému městu Brašov.
Podle prezidenta organizace Tășuleasa Social Alina Ușeria cesta nikdy neměla být především turistickým projektem. „Vždy šlo o dobrovolnictví, mladé lidi a snahu udělat něco smysluplného pro místní komunitu,“ vysvětlil. Via Transilvanica tak dnes spojuje dálkovou turistiku, poznávání rumunské kultury i podporu venkovských oblastí do jednoho společného projektu.
